Založit webové stránky nebo eShop

Bouřky na Moravě a ve Slezsku

Nečekané bouřkové pozdravy na střední Moravě

Ani ne v jednom týdnu přešly přes střední Moravu poměrně silné bouřky, kdy zejména ta první překvapila mnohé meteorology svou silou. Tento článek bude popisovat dvě bouřkové situace zejména kolem města Šternberk.

9.8.2014

Na naše území začala advekce velmi teplého vzduchu od jihu a zároveň k nám zasahovala ve vyšších vrstvách brázda nižšího tlaku vzduchu od západu. Samotná studená fronta ležela daleko na západě. Dle předpovědí se měla vyskytovat nějaká labilita, ale nikterak výrazná a podpora pro bouřky neměla být také významná. Již v poledních hodinách se vytvořila linie bouřek nad Rakouskem a západní části jižní Moravy. Pro nás však důležitější byla bouřka, která vyrostla na pomezí Olomouckého a Pardubického kraje.  Tato bouřka začala sílit a postupovat dále na východ. Její postup byl poměrně rychlý. Zhruba ve 14:40 UTC zasáhla Šternberk velmi silná hůlava. Amatérská stanice na západě města zaznamenala náraz 18 m/s, ale na severu města byly nárazy ještě větší.

Někde nad Olomoucí se tato bouřka spojila s bouřkou, která se vytvořila v Rakousku a vytvořila SQL bouřek postupující dále na východ. Na této linii se vyskytovaly silné nárazy větru, ale škody nebyly nikterak velké. Bouřky došly až na Slovensko, kde se postupně začaly rozpadat.

 

Největší škody byly zaznamenány ve Šternberku a jeho okolí. Hasiči z celého okresu museli vyjíždět k popadaným stromům, ale i ke zničeným střechám. Někde museli odčerpávat i vodu ze zatopených sklepů. Za dvě hodiny ve Šternberku spadlo přes 45mm vody.  Mapa největších škod ukazuje přiložený obrázek, který byl vytvořen z terénního průzkumu další den.

Zajímavostí těchto bouřek bylo to, že neměly zdaleka tak optimální podmínky a i přes relativně slabý střih větru se jim velmi dařilo.

 

15.8.2014

Ve středu 13.8.2014 byla celá Morava v bouřkové pohotovosti, protože se nad ní vyskytovaly velmi nebezpečné hodnoty střihu větru a helicity, které při vzniku případných bouřek mohly vytvořit supercely a nebyly vyloučeny ani tornáda. Čhmú vydal upozornění na velmi silné bouřky s nárazy až k 25 m/s a Estofex, který vydává upozornění na kovektivní jevy v celé Evropě pro SV Moravu vydal stupeň číslo 2. Nakonec se však nic mimořádného nestalo a mírné bouřky zasáhly zejména Moravskoslezský kraj a to nejsilnější se odehrávalo v rámci Slovenska, Maďarska a Polska. Mohla za to velmi slabá labilita, protože v odpoledních hodinách nedošlo k projasnění.

Naopak v pátek 15.8.2014 jsme se již nacházeli ve studeném vzduchu a očekávané bouřky měly být spíše slabšího charakteru.  Nad střední Moravou se v ranních hodinách vytvořila mlha, která se ovšem velmi rychle rozpustila a v podstatě celé dopoledne převládala skoro jasná obloha. Sluneční záření zde zajistilo poměrně dobré podmínky pro vznik bouřek. Na Drahanské vrchovině se kolem poledne vytvořila přeháňka, která při střihu kolem 15 m/s a labilitě 300 až 400 J/kg velmi rychle přecházela do bleskově aktivní bouřky.

Na bouřku jsem si počkal západně od města Šternberk a při jejím postupu už jsem zachytil pouze rozpadající se shelf cloud a slabé nárazy větru. Největším překvapením byla velmi silná blesková aktivita, která se však odehrávala pouze v mracích. Příchod bouřky byl velmi hlasitý, protože v podstatě vůbec nepřestalo hřmět. Dalším překvapením byl spad krup, který dosahoval v ojedinělých případech velikosti až 1,5cm a nasledoval poměrně slušný déšť. Bohužel data ze srážkoměrné stanice nejsou pro tento den k dispozici.

Bouřky v chladném, ale při zemi vyhřátém labilním vzduchu se vyskytovaly v podstatě celý den a poslední  bouřky ukončily svou činnost krátce před osmou hodinou UTC někde v okrese Nový Jičín.

TD

 

 

 

                         Letošní bouřková sezóna vstupuje do třetí třetiny

 

Letošní bouřková sezóna je určitě aktivnější než ta předchozí. Prázdniny sice nejsou ani v polovině, ale léto už za polovinou je a bouřková sezóna načíná svou poslední třetinu. V Mošnově jsme letos měli již 44 bouřek, které se rozdělily do 22 bouřkových dní. Jen pro srovnání v roce 2013 jsme měli v tuto dobu 18 bouřek a v roce 2012 jich bylo 34. Zejména srážkově byly některé vydatné.

Na druhou stranu letošní bouřky jsou hodně lokální. Střední Morava, která měla loni také velmi špatnou bouřkovou sezónu, na pořádné bouřkové hody teprve čeká. Je pravda, že i v této oblasti je bouřek více než loni, ale může za to poměrně vlhký a teplý duben

Vypadá to však, že konec července bude pokračovat v bouřkovém trendu a prakticky každý den můžeme očekávat výskyt bouřkové činnosti. Do střední Evropy k nám totiž bude proudit teplý a vlhký vzduch, který bývá poměrně hodně labilní. I v tomto případě ovšem bude chybět výrazný střih větru, takže bouřky nebudou mít dostatečnou podporu. Může se tedy stát, že budou opět bohaté na srážky a to jen lokálně. Tyto bouřky jsou velmi nebezpečné pro lokální povodně malých toků.

Na klasické fronty od západu nebo MCS si pravděpodobně budeme muset počkat do srpna, kdy roste jejich pravděpodobnost, ale jestli i letos tomu tak bude nelze s určitostí říci. Plošně nebezpečné bouřky se tak zatím nad ČR v podstatě nevyskytly, kromě pár případů z Čech.

                                        VEČERNÍ BOUŘKY NA MORAVĚ

Včera večer Moravu zasáhly bouřky, které byly na některých místech intenzivní. První buňky začaly naskakovat v Čechách, ale pak se vše začalo koncentrovat na Moravu. Ve večerních hodinách se začaly formovat bouřky na hranicích se Slovenskem a v dobré podpoře se přesouvaly dále na severovýchod. Nad střední Moravou, pak bouřkám došla energie a elektrická aktivita zcela vyhasla. Nejvíce srážek spadlo na Marušce. Bylo to 28,7 mm.

Dnešní den se již bouřky vyskytovaly pouze v jižních Čechách. Zítra a ve středu modely očekávají labilní zvrstvení, ale bez výraznější podpory. Bouřky pravděpodobně nebudou tak snadno postupovat a budou delší dobu setrvávat na jednom místě. V takovém případě můžeme čekat v izolovaných prostorech zvýšené množství srážkových úhrnů.

                           Rok 2013 přinesl druhou neslabší sezónu v Mošnově

Vzhledem k tomu, že bouřková sezóna je již ve střední Evropě v podstatě u konce, tak se můžeme ohlédnout po letošní bouřkové sezóně na území Moravy a Slezska, konkrétněji pak i na letišti v Mošnově.

Obecně lze tuto sezónu považovat za jednu z nejslabších v historii pozorování. Ve srovnání s některými místy v Čechách nebo obecně v západní Evropě zaznamenala Morava o poznání méně bouřkových dnů.

I co se týče intenzity bouřek, tak v Čechách se vyskytovalo daleko více nebezpečných jevů. Na Moravě se v podstatě silné bouřky lokalizovaly spíše do regionálních oblastí. Významnou události bylo zejména tornádo 18.6.2013 v Krnově.

Nějaké významné bouřky zasáhly i letiště v Mošnově. Hlavní projevy však byly zejména silné srážky. I přes některé silnější bouřky se však tento rok řadí v počtu dní s bouřkou téměř na samotný konec.

Důvody slabé bouřkové sezóny na Moravě a ve Slezsku?

Toto téma je samozřejmě velice diskutabilní, ale můžeme si najít alespoň nějaké hlavní důvody toho, proč na Moravě a ve Slezsku letos bylo tak málo bouřek.

Chladný nástup jara

Letošní jaro bylo velmi studené. Ještě v dubnu na mnoha místech ležel sníh a časté proudění ze SV neustále zabraňovalo ohřívání aktivního povrchu.Letošní duben tedy nepřinesl žádnou bouřkový den. Průměrně se však v tomto měsíci vyskytují téměř dva bouřkové dny.

Zatažený květen

V květnu, kdy se bouřky vyskytují průměrně 6 dnů za měsíc, se letos objevily čtyři bouřkové dny. Není to sice žádný velký propad, ale i tak lze tento měsíc považovat za ztrátový. A to zejména díky značnému pokrytí oblačnosti. Vždyť letošní květen se umístil na pátém místě s nejmenším počtem hodin slunečního svitu. A jak je známo, bouřky potřebují Slunce k dostatečné energii.

Vrstevnaté srážky v Česku, bouřky zejména v Polsku a na Slovensku

Ani další měsíc nepřinesl více bouřkových dnů, než činní průměr. Ten se pohybuje kolem 7 bouřkových dnů, ale tento měsíc jich bylo v Mošnově pouze šest. A když už vrstevnaté srážky opustily střední Evropu, tak nastoupila vlna veder, který na Moravu přinesl spíše sušší proudění.

Suchý a teplý červenec

Tlaková výše, stabilní prostředí a minimální přechod studených front, znamenalo extrémně nízký počet bouřkových dnů v měsíci červenec. Ikdyž průměr činní téměř sedm bouřkových dnů, tak letos jsme zaznamenali pouze dva dny. Stejně na tom byl i rok 1992. V roce 1990 dokonce v červenci nebyla žádná bouřka.

Srpen jediný obstál

Jen tento měsíc splnil průměrný počet dnů s bouřkou a to díky přechodu několika frontálních vln do JZ.

Absence jihovýchodního proudění a malý tlak frontálních systému na východ

Když pomineme pět důvodů výše, tak velkou roli za absenci bouřkového počasí na Moravě a ve Slezsku má postup frontálních systémů. Již nějaký rok se fronty nad střední Evropou často vlní a tak na Moravu někdy ani nedojdou, a když ano, tak v noci nebo ve slabší formě. Dalším důvodem je i to, že letos se v podstatě ani jednou střední Evropa nedostala pod vliv teplého a vlhkého proudění od jihovýchodu. Pokud takové proudění nastane od května do srpna, tak je většinou zárukou velmi bohaté bouřkové aktivy zejména právě na Moravě. Naopak třeba v Maďarsku se toto proudění částečně prosadilo a bouřková sezóna tam letos byla lepší. Dokonce i jižní Slovensko má zaznamenáno více bouřkových dní.

1977 15 1963 46
2013 17 1978 43
1970,1990,1992,2006 20 1961 41
1973 21 2002 39
1987,2010 22 1960,1982 34

Tab. 1 Tabulka s nejmenším počtem a s největším počtem bouřkových dnů na letišti Ostrava - Mošnov v letech 1960 až 2013 (CHMI)

 

 

 

 

 

                  Silné bouřky v Čechách, pokračující sucho na Moravě a ve Slezsku

Zatímco většina lidí se o víkendu válela u vody, tak meteorologové a tzv. lovci bouří se již soustředili na pondělní přechod studené fronty, která měla ukončit tropické proudění od JZ až jihu. Již v neděli večer a v noci na pondělí se v západních Čechách objevovaly poměrně silné bouřky, které postupovaly z Německa dále přes západní část České Republiky. Tyto bouřky v podstatě v této oblasti zaručily pro další den spíše stabilní atmosféru a tak se čára bouřek měla posunout více na východ.

Ještě v pátek to vypadalo, že fronta přejde velmi rychle od západu na východ, ale během víkendu se znovu vše dostávalo do starých kolejí a modely dávaly zvlnění fronty. Jako první s tím přišel český Aladin.

Předpovědi

Model Aladin CZ předpokládal, že srážkové pásmo zasáhne celé Čechy a Moravu srážky pouze líznou přes její SZ část. Nejsilnější vítr se pak čekal na Vysočině. Tyto výstupy model neustále potvrzoval.

Model GFS je známí s tím, že s předpověďmi neustále hapruje a také to potvrzoval před zmiňovanou frontou. Jednou dal srážky zcela mimo Moravou, pak zase dal konvekci téměř až na Slovensko. Co však potvrzoval, byly velmi silné srážky ve středních Čechách. Tento model čekal přechod večerní MCS.

Model Aladin SK - ačkoliv tento model vychází z podobných dat, tak se značně lišil zejména v prvních fázích předpovědi Aladina CZ. Tento model čekal přechod výrazné húlavy přes Moravu, s nárazy 25 až 35m/s. Pak přece jen již ubíral a nechal silnější vítr na jižní Moravě a na severní Moravě předpokládal srážky.

Model ECM - i on čekal přechod MCS a stejně jako GFS hodně laboroval s její přesnou polohou. V posledním výstupu dal však srážky na celé území ČR.

ČHMU vydal na celé území upozornění na silné bouřky. Západní část byla ve žluté barvě, Morava v oranžové a chvíli před situaci, vlastně už při přechodu fronty byla červená barva vydána do centrální části ČR. Ještě ráno však byli první červené kraje Jihočeský a Vysočina.

Estofex vydal již ráno stupeň číslo 2 a to na celou ČR. Během odpoledne však nečekaně toto upozornění zvedl na nejvyšší stupeň číslo 3. Takto vysoký stupeň nebezpečí byl v ČR naposledy 15.8.2008 !  Tehdy se předpokládaly zejména na Moravě a na Slovensku supercely. Lidé z Moravy si tento den zcela jistě pamatují. Na některých místech se během jedné noci přehnalo až 8 silných bouří.

Obr.1 Tehdejší upozornění z 15.8.2008 (Estofex)

Obr.2 Upozornění na velé až obrovské kroupy, vydatné srážky a velmi silné nárazy větru pro naši oblast (Estofex)  

Toto číslo tak má svou váhu a nedává se pro nic za nic. Jedna trojka byla v severní Itálii, kde se čekala tornáda a druhá pak právě na území ČR a částečně i v Rakousku a Polsku.

Výjezd

S Davidem Abrahámkem jsme měli po noční a na výjezd jsme se připravovali poměrně dlouho. Bylo celkem jedno, jestli fronta zasáhne Moravu nebo ne, ale spíše nám šlo o to, abychom frontu stihli ještě za světla a vyfotili nějakou strukturu, případně pak zmapovali škody. Již v pondělí ráno však bylo jasné, že budeme mít se světlem problémy i přesto, že pojedeme hodně na západ a tak původní myšlenka jet někam ke Znojmu nakonec ztratila smysl. Navrhl jsem, že se půjdeme domů vyspat a odpoledne vyjedeme na západní Moravu a do krajních míst v Čechách, s tím, že už to bude pouze za tmy. Po výstupech z 06 Z mi psal David zprávu, že to nemá cenu, že to všechno půjde západně a že nic nebude. Řekl jsem však, že bude dobré vyjet alespoň k Tatenicím, kde jsme byli na úspěšném výjezdu minulý rok. Ve dvě hodiny našeho času však Estofex vydal stupeň číslo tři i do naší oblasti a David přijel. V šest hodin jsme pak vyjeli směr SZ, kdy už od Šumavy postupoval velmi silný komplex dále na sever. To pro nás však bylo zatím v Rakousku kolem Vídně.

Vzhledem k pokročilé době už není problém mít aktuální data v mobilu, měli jsme anemometr, dva fotoaparáty a stativ. Je nutné však dodat, že naše přístroje nejsou zdaleka tak špičkové, jako mají například kolegové z Čech, my na Moravě to tady přece jen ani nevyužijeme. V letecké meteorologické služebně byl připraven kolega, aby nám hlásil škody z hasičského záchraného systému, abychom věděli co se děje.

Dorazili jsme za světla, takže jsme si v klidu našli bezpečné místo a čekali. Na radaru to moc optimálně nevypadalo a chvíli to vypadalo, že se to před námi i rozpadne. Už v tu chvíli nám ale bylo jasné, že velkou část Moravy opět bouřky naplno nezasáhnou.

Chronologický sled událostí

20:20 foukal jižní vítr 5m/s a bylo 29,4°C

Obr.3 Panoramatická fotka přicházejícího komplexu, zatím ještě hodně daleko (Danti)

20:25 První hřmění

20:27 První zaznamenaný blesk v mracích

Obr.4 Těsně před húlavou, už bylo velmi málo světla (Danti)

20:45 Nástup húlavy, náraz větru 26m/s(pro bezpečí měření přerušeno), viditelnost značně snížena prachem a pískem. Pozorován Shelfcloud, bohužel ve velkém šeru už na fotky neuskutečnitelný. Po té jsme sedli do auta a jeli se schovat do vesnice Tatenice. Ve vesnici jsme pak museli zastavit kvůli velké spadlé větvi přímo na cestě a museli čekat, než odjedou protijedoucí auta, bohužel řidička vozidla nepochopitelně zastavila a zablokovala tak cestu a za ní se začala tvořit kolona. Po neustálých náznacích ať jede, jsem musel vystoupit z auta a celou kolonu rychle rozhýbat, protože stále padaly větve z okolních velkých vzrostlých líp. Není nic horšího než v silném větru zastavit pod stromy. Po té jsme našli ve vesnici zděnou zastávku, kde široko daleko nebyly žádné stromy, které by nás mohly ohrozit. Ani říčka, která by se mohla vylít. Vystoupili jsme tedy a další dění sledovali z této zastávky.

20:55 – 21:00 První srážky, posléze pauza

21:15 - 22:00 - Silný déšť, střídaní různych intenzit, blesky především mrak - mrak.

Obr.5 Blesky v mracích (Danti)

22:00 – 22:40 Silný déšť, střídání různých intenzit, blesky přecházely i mrak – země, nejbližší uder asi 1km, blesková aktivita byla silná.

Obr.6 Úder blesku do země, částečně ukryt v silném dešti (Danti)

Obr.7 Další pravděpodobná přáprava úderu do země (Danti)

22:50 Jsme se postupně vraceli domů, ale cesta byla místy komplikována spadlými větvemi, v Zábřehu dokonce i stromem. Před Zábřehem jsme ještě viděli velmi četnou bleskovou aktivitu. Mezi Uničovem a Šternberkem jsme pak pozorovali velmi četnou blýskavici nad Polskem asi 50 blesků za minutu.

 

 


Obr.9 Zlomeny kus stromu v Zábřehu (Danti)

Obr.10 Zloměny kus stromu v Zábřehu (Danti)

 

Přechod fronty obecně

Lze říci, že nejvíce pustošila tato studené fronta v rámci České Republiky Vysočinu, střední Čechy, východní Čechy a severní Čechy. Největší náraz byl zaznamenán pravděpodobně ve Vlašimi, kde fouklo až 39m/s. Nejvíce srážek pak spadlo na severu Čech. Nové Město pod Smrkem zaznamenalo 131mm srážek. Své o tom vědí například fotbalisté Liberce, kterým přívalový déšť vytopil stadion u Nisy.

Obr.11 Suma srážek za 24 hodin (Chmi)

Obr.12 Suma blesků za 24 hodin na území střední Evropy (Chmi)

Tornáda v Itálii

Oblast Milána však ve stejný den, ještě za světla zasáhla supercela s tornádem a díky tomu, že šla přes hodně zastavěnou část, tak za sebou nechala značné škody a 12 lidí bylo zraněno. Video naleznete v této sekci http://airmeteo.wbs.cz/Meteorologicke-katastrofy-ve-svete.html

Velká část Moravy opět bez bouřek a sucho pokračuje

Morava vždy měla méně bouřek než Čechy nebo Německo, ale letos je jich extrémně málo. Nejdříve byl studený duben, pak přišel květen a červen plný vrstvy a severního proudění. V měsíci červenec zde úřadovala zejména tlaková výše. Když už se dostala nějaká fronta do České Republiky, tak Morava byla pro ni moc daleko.  Zejména jižní a střední Morava má letos bouřek opravdu málo. Na severní Moravě se ještě občas nějaká bouřka objeví, ale také to není žádná sláva. Zejména pak milovnici bouřek jsou z této situace zoufalí. Ale na pozoru by měli být i obyčejní občané, kterým absence bouřek spíše vyhovuje. Na některých místech totiž v červenci spadlo pouze kolem 5mm a s extrémními teplotami a místy i silným větrem začíná být povrch půdy značně vyprahlý. Nejhorší na tom však je to, že předpověď další srážky stále nečeká.

Situaci nenapravila ani studená fronta, která přecházela v pondělí. Sice se na ni ochladilo, ale to bylo vše.  Na většině území Moravy nespadla ani kapka a fronta přešla jen v podobě suché fronty. Na stanicích byly zaznamenány nárazy do 15m/s a následný pokles teploty.

Obr. 13 Pokračující riziko požárů na JV (Chmi)

A to i přesto, že sondážka z Prostějova vypadala tak nadějně.

Obr. 14 Sondážka s vysokou hodnotou CAPE, ze slabým stříhem, který se však měl s frontou zvýšit (Skywarn CZS)

Co je příčinou?

 Na tuto otázku se asi bude hledat velmi těžce odpověď. Ale když se pamětníků nebo i zkušených meteorologů zeptáte, jak kdysi chodívaly fronty, odpoví vám, že odpoledne nebo večer to přešlo a ráno bylo pěkně, sice chladněji, ale bylo po všem. Tohle je známka nevlnící se fronty. Takové fronty můžete vidět například na ostrovech nebo v západním Německu. Nás však významně ovlivňují Alpy, které v poslední době spíše Moravu vysušují. Pokud není dostatečný tah ve výšce od SZ, tak alpy téměř vždy frontu od západu zvlní. Čekalo se, že by to tento den mohla být právě ta klasická rychlá fronta ze západu na východ, ale brázda šla nakonec jinak a bylo po rychlosti. Pokud jdou srážky od JZ, tak Morava leží ve srážkovém stínu. Za poslední tři až čtyři roky tento typ fronty převládá a předpovědi jsou tak velice komplikované.

Pro Moravu jsou optimální bouřky z jihu až JV. To byl i případ právě poslední trojky Estofexu na území ČR, kdy bouřky směřovaly ve vlhkém a velmi teplém proudění od JV. Tyto bouřky mají neustálou energii a i dobrou podporu. Navíc na JV není žádná velká překážka, která by jím bránila k postupu. Zajímavostí je, že tento typ proudění nastává zejména v srpnu, tak uvidíme, jestli přinesou změnu do stávajícího rázu počasí i letos. V roce 2012, ani 2011 toto proudění nenastalo.

Potvrzení Derecha

 V době psaní tohoto článku byl potvrzený jev, který se nazývá Derecho. Terminologie tohoto jevu je velmi složitá a proto si dovolím citovat Davida Rývu ze sociální sítě dnešního dne. „Jde o velmi rozsáhlou a silnou větrnou bouři spojenou s postupujícím bouřkovým systémem. Kritéria jsou stanovena tak, že musí existovat pás výraznějších škod větrem, nebo nárazů nad 25 m/s, alespoň 400 km dlouhý, ve kterém jsou 3 nezávislá místa/oblasti s nárazy větru alespoň 33 m/s nebo škodami v intenzitě jako od tornáda síly F1. Čas vzniku škod nesmí být náhodný v rámci oblasti, ale musí vykazovat jasně daný postup v čase, tedy s postupem bouřkového systému.“ David Rýva, 31.7.2013, Facebook

Obr.15 Derecho, které přecházelo 29.7. přes většinu České Republiky dále na sever (AMS o.s.David Rýva)

Srážkově významná bouřka v Přerově 

Během pátečního dne přecházela přes Moravu slabá studená fronta. Tento přechod se projevil zesílením větru a nepatrným ochlazením. V noci z pátku na sobotu se začal na jižní Moravě formovat bouřkový systém, který významně ovlivnil Přerov a blízké okolí přívalovými srážkami. Přerovská automatická stanice zaznamenala mezi 1:00 - 3:00 UTC srážkový úhrn 66,8 mm. Přičemž největší hodinový úhrn byl zaznamenán mezi 2:00 – 3:00 UTC a to celkem 51,9 mm. Stanice na přerovském letišti měla úhrn znatelně nižší, a sice jen 24,5 mm. Stanice jsou přitom od sebe vzdáleny jen 6 km. I přes tak výrazné srážky nebyly hlášeny významné škody až na pár vytopených sklepů v obci Prosenice. 

Záznam z bouřky zde: http://report.bourky.cz/index.php?page=report_show&id=718

Obr.1: Suma srážek za 24 hodin do 22.6.2013 (Chmi)

Nečekaná bouřková činnost na severní Moravě 18.6.2013

V úterý 18.6.2013 začala naše území ovlivňovat advekce velmi teplého vzduchu od jihu. Na mnohých místech to znamenalo první tropický den tohoto roku. Již v ranních hodinách se na celém území vyskytovala jasná obloha. Tak tomu mělo být po většinu dne, jen v horských oblastech se mohly objevit lokální bouřky. Počasí tomu však chtělo jinak a zejména Moravu zasáhly v odpoledních hodinách velmi silné bouřky. Opravdu se v tento den bouřky nedaly předpovědět?

Během dopoledního výstupu modelu Aladin vznikl zajímavý jev v podstatě ve všech prvcích na meteogramu. Zejména pak hodnota tlaku byla zajímavá, protože to evokovalo přechod mezocyklony. Dále měl zesílit výrazně vítr, který původně měl foukat od jihozápadu a následně změnit směr na severovýchod.

Obr.1 Aladin (Čhmú)

Ještě ve 12:00 UTC převládalo nad střední Evropou v podstatě skoro jasno až jasno a nevypadalo to tak, že by se mělo něco změnit. Ve 12:30 UTC se vyskytovaly bouřky především na Šumavě, ale neměly téměř žádný pohyb a velmi rychle zanikaly. Další bouřky se tvořily v jižním Polsku na severní straně Krkonoš. V ČR se začala tvořit kupovitá oblačnost na linii konvergence v pásu od Novohradských Hor, přes Vysočinu, dále do východních Čech.

Obr. 2 Družice MSG (Čhmú)

V tu dobu jsme již dostali výsledky z aerologické sondáže z Prostějova. Hned na první pohled bylo jasné, že se nacházíme ve velmi labilní hmotě. Hodnoty CAPE totiž dosahovaly až 4000 j/KG, což je v ČR velmi mimořádné číslo. Velkou labilitu měla i Praha, ale zde nebyl téměř žádný střih. Naopak Prostějov se mohl pochlubit v hladině 0-6km střihem téměř 12m/s. Zádržná CIN vrstva nebyla nikterak vysoká, ale stačila na udržení “pokličky“ po většinu dne.

Obr.3 Sondáž Prostějov(Čhmú)

Ve 14:00 UTC se před silnou bouřkou, která kopírovala Krkonoše objevilo nové jádro severně od města Jeseník. Tato buňka byla klíčová pro následný vývoj. Během několika minut totiž začaly naskakovat další buňky a bouřka z Polska, se začala propadat k JV nad Krnov. Podle detekci buněk měla mít tato bouřka horní hranici oblačnosti ve 20km! Bylo jasné, že hlavním rizikem v této bouři budou velké kroupy a silné nárazy větru, zejména pak downburst.

Obr. 4 Radar 14:00UTC (Čhmú)

V dalších minutách se pak začaly tvořit bouřky jak v Jeseníkách, tak na Drahanské vrchovině nebo v pásu konvergence. Zde však nebyl tak výrazný střih a bouřky postupně slábly.

Obr. 5 Radar 15:50 UTC (Čhmú)

Obr. 6 Družice IR-BT (Čhmu)

V 16:00 UTC nám s Davidem končila denní služba, a tak jsme se rozhodli prozkoumat bouřky v terénu, protože se začaly propadat přímo k jihu. Ještě než jsme však opustili letiště, tak se přímo nad stanicí vyskytly překrásné mraky Mammatus.

Foto 1 Mamatus

Foto 2 Mamatus

 

Obr. 7 Trasa cesty se stanovišti (mapy.cz)

Obr. 8 Radar 17:00 UTC ( Čhmu)

Stanoviště A

Po opuštění letiště jsme zakotvili na stanovišti číslo 1, kousek od Studénky, kde jsme sledovali příchod bouřky, která šla z Krnova. Při pohledu na radar se nám však zdálo, že bouřka se stáči spíše na západ, a tak jsme po prvních kapkách deště stanoviště opustili.Dále najeli na dálnici a projeli výrazným deštěm. Ještě před nájezdem na dálnici se nám podařilo natočit jeden blesk do země (CG)

Foto 3 Stanoviště A

Foto 4 Stanoviště A

Foto 5 Stanoviště A

Foto 6 Stanoviště A

Stanoviště B

Po cestě po dálnici jsme se postupně dostali z jádra jedné bouřky a směřovali do druhé. Vzhledem k tomu, že dálnice je ukloněna na JZ a bouřky šly od severu, tak to nebyl problém a v podstatě jsme bouřkám neustále nadbíhali. Druhé jádro bouřky jsme potkali na stanovišti B u benzinky, kde nás zasáhlo první krupobití. Kroupy v této oblasti byly velké asi 1,5 až 2cm, ale nebyly nijak husté.

Foto 7 Stanoviště B

Stanoviště C

Dálnici jsme opustili ve Velkém Újezdě, kde jsme se rozdělili a David jel na jih do Přerova a já na SZ do Šternberka. Ve Velkém Újezde jsem se snažil ještě vyfotit bouřku, která byla nad Olomoucí a druhá bouřka šla z vojenského prostoru Libavá.

Foto 8 Stanoviště C

Stanoviště D

Pak jsem se vrátil ještě jednou na dálnici a pokračoval chvíli po ní až do EXITU Přáslavice, kde jsem natočil další výskyt krup, které však byly velké tak do 1cm. Výraznější zde však byly srážky, které velmi zhoršovaly dohlednost. V této lokalitě byla velmi pěkně zbarvená obloha na západě.

Stanoviště E

Zde jsem pořídil jeden snímek rozpadajících se Cirrostratů a v něm prosvítající sluneční záření.

Foto 9 Stanoviště E

Stanoviště F

Ve Šternberku jsem pak vyfotografoval další oblačnost Mammatů a následně i bouřku, která již v tu dobu byla nad Přerovem, kde už byl David. Na JV jsem tak viděl i některé blesky CG. Ve Šternberku spadlo mmch. jen pár kápek, které stanice, ani nezaznamenala.

Foto 10 Stanoviště F

Stanoviště G

Při přejezdu z Velkého Újezdu do Přerova jsem prakticky bouřce ustupoval k jihu. Nakonec mě však bouřka dostihla přímo v Přerově – Předmostí, kde se vyskytly poměrně výrazné srážky, při kterých spadlo během hodiny 16 mm. Dále byly pozorovány kroupy o velikosti 1 – 2 cm. (DA)

Obr 9.: Radar s kombinací detekce buňky (Chmú, bourky.com)

Shrnutí

Hlášení z ESWD (jen věrohodné, potvrzené a prověřené osoby)

18-06-2013  (Úterý)   21:00 UTC 

Halenkovice (Vladimír Večeřa)

maximální průměr krup: 2.5 cm
průměrný průměr krup: 1.5 cm
vlastnosti krup: oblé (kulovité/elipsoidní) kusy.
trvání jevu v místě pozorování: 5 minuty

Více potvrzených jevů v tomto dni sice nemáme, ale mnoho lidí se shodovalo v tom, že kroupy místy dosahovaly i vyšších hodnot.

V Krnově pak bylo zaznamenáno tornádo, které poničilo ve městě asi 40 střech, poničilo několik plotů, aut atd. Ve městě však bylo hlavně zraněno v této bouřce 8 osob, naštěstí nikdo vážně. Oficiálně však tornádo ještě nemůžeme potvrdit. Do terénu se však vypravili odborníci z Čhmú, kteří vydají oficiální zprávu.

Tornádo v Krnově

http://www.youtube.com/watch?v=m-IIX24QKv8

 

Spadlé srážky v regionální pobočce Ostrava

Zlaté Hory 28,5 mm
Lichnov 26,8 mm
Krnov 16,2 mm
Přerov 16,2 mm
Karlova Studánka 13,3 mm
Hoštejn 12,8 mm
Město Albrechtice, Žáry 12,6 mm
Vítkov 10,3 mm
Světlá Hora 7,9 mm
Velké Losiny 7,5 mm

Tab.1: Srážky 18.6.2013. Většina srážek spadla během jedné hodiny a méně (Chmi)

A teď se vraťme k otázce, která zde byla položena hned v úvodu článku. Zda se tyto bouřky daly předpovědět? Podle ranních výstupů, které má každý meteorolog k dispozici ráno asi nikoliv. Tyto výstupu jsou z půlnoci a žádný model nijak nenaznačoval, že by se  v hojném počtu měly vytvářet bouřky. Spoustu modelů samozřejmě dávala v teplé advekci velmi labilní prostředí, na severu zde měl být i vyšší střih větru a hodnoty CIN měly pak zůstat ve výraznějších záporných číslech.  Muselo se dále počítat s vysokými rosnými body a s postupným otáčením výškového proudění na severozápadní. To všechno měli meteorologové ráno k dispozici. Bouřky se předpokládaly zejména v Polsku a pak kolem hor. V tomto případě by opravdu stačilo kritérium ojediněle.

V poledne však nový Aladin, který byl vytvořen v 06:00 UTC, jasně naznačoval přechod “něčeho“. Zejména pak na meteogramu byly pozorovány ve většině uzlů zejména na severní Moravě nápadné změny meteorologických prvků. V tomto případě se však už situace vyvíjela a bylo zapotřebí sledovat aktuální vývoj, na který Čhmu zareagoval velmi dobře a vydával včasné výstrahy formou IVEJ.

 

Bouřlivé počasí se čeká i v následujících dnech. Na Moravě zejména v pátek a o víkendu, kdy by se tu měla vlnit studená fronta.

 

 

 

Zhodnocení bouřkové sezóny 2012 v Mošnově

 

Ačkoliv se v tuto chvílí nacházíme zhruba v polovině bouřkového klidu, tak je na čase se poohlédnout zpět a zhodnotit bouřkovou sezónu 2012 v Mošnově.

Ještě než tak učiníme, tak je zapotřebí říci, že od června se naše stanice zapojila jako první profesionální služebna Českého hydrometeorologického ústavu do pozorování bouřek, kterou spravuje Česká amatérská meteorologická společnost. Stanice samozřejmě dělá klasickou pozorovací činnost, kdy je každá bouřka evidována, ale v projektu  Amateur Stormchasing Society (A.S.S.) jsou detailněji popisovány některé doprovodné jevy. Na tomto odkazu můžeme vidět, že pozorovatelská síť je poměrně hustá, což je v době, kdy se snižují prostředky na provoz profesionálních stanic v ČR velkým plusem. Projekt je sice teprve na začátku, ale již teď někteří amatérští pozorovatelé bouří dobře odvádí svou dobrovolnickou činnost. Za rok 2012 je již tak nasbíráno velké množství dat, která se budou zpětně analyzovat a časem bychom mohli být schopni vytvořit mapu s četností bouřek a jejich závislosti na synoptickou situaci. Bouřky patří k nejnebezpečnějším meteorologickým jevům na letišti, a proto je třeba využít každé možné příležitosti pro jejich zkoumání. Navíc meteorologové na naši stanici zajišťují i balónové létaní, kde jsou přesné předpovědi výskytu a pravděpodobnosti bouřek velmi důležité.

Bouřková sezona v Mošnově začíná většinou ve druhé dekádě dubna. Na duben připadá zhruba 1,4 bouřky za měsíc. V roce 2012 se ovšem žádná bouřka neobjevila. V květnu se průměrně vyskytuje 5 až 6 bouřkových dní za měsíc. Letos byly zaznamenány 4 bouřkové dny. V červnu 2012 jsme zaznamenali 8 bouřkových dnů, přičemž průměr činí 7 bouřkových dnů a v Mošnově tento měsíc patří mezi nejaktivnější. Na druhém místě je pak červenec, kdy se vyskytuje zhruba 6 bouřkových dnů. Letošní červenec však tento průměr překonal o 100%, protože jsme zaznamenali celkem 12 bouřkových dnů. V srpnu se letos objevily 3 dny s bouřku a průměr činní asi 5 dnů. Září je pak hodně podobné dubnu, kdy se může objevit něco kolem 1,5 bouřkových dnů. Letošní září však bylo bez bouřky. Malá šance je i na bouřku v říjnu a tato šance letos byla dokonale využita. Říjen má jeden bouřkový den. Měsíce listopad a prosinec, kdy je slunce nejníže můžeme brát jak měsíce s nejmenší šancí na bouřku. Pokud se vytvoří v tomto období bouřka, tak je to většinou při silném SZ prouděním, kdy je vzduch dostatečně vlhký. Zejména v prosinci či lednu se může vyskytnout i sněhová bouřka, kdy jsou evidovány blesky a k tomu sněží. Letos však taková situace v Mošnově nenastala. Na začátku roku se však objevily na střední Moravě bouřky se silným sněžením, kdy během 15 minut napadlo 4 – 5cm sněhu. Tehdy se jednalo o hlubokou tlakovou níži, která postupovala přes Polsko dále k východu.

Celkově se tak vyskytlo v Mošnově 28 bouřkových dnů a 42 bouřek. Jednotlivé bouřky můžete najít na těchto stránkách v sekci Databáze bouřek, ale pouze od 11.6.2012, kdy jsme začali bouřky evidovat do veřejné databáze.

Tav.:1 Počet bouřkových dnů na letišti v Mošnově v roce 2012 (CHMI)
LEDEN 0
ÚNOR 0
BŘEZEN 0
DUBEN 0
KVĚTEN 4
ČERVEN 8
ČERVENEC 12
SRPEN 3
ZÁŘÍ 0
ŘÍJEN 1
LISTOPAD 0
PROSINEC 0

 

Squall line v říjnu !

 

Přes naše území včera přecházela studená fronta, na které se čekal déšť nebo přeháňky. Tak tomu bylo i po většinu postupu této fronty. Po západu Slunce však nečekaně fronta začala zesilovat a během několika minut se vytvořilo několik bouřek v západní části Moravy. Srážková intenzita začala také silit a vytvořila se tzv. SQL.

SQL obecně

Z anglického slova Squall line (čára húlavy) ucelená a nebo mírně přerušovaná čára bouřek. Její délka se pohybuje od několik desítek km až ke stovkám km. Často vzniká na rychlo postupujících studených frontách. Squall line z hlediska bouřkové činnosti přináší intenzivní projevy zejména co se týká větru a ojediněle se mohou objevit i kroupy a nebo přívalový déšť. Nejintenzivnější vítr se soustřeďuje na úzký pás na čele fronty. (Slovník Stormshasera, Tomáš Pučík, Patrik Trnčák, 2006)

SQL čtvrtek  4.10.2012

Poslední výrazná bouřková situace se na severní Moravě objevila začátkem srpna, kdy přes naše území postupovala výrazná studená fronta. Od té doby se již bouřky téměř nevyskytly a měsíc záři skončil bez bouřek. Říjen je pro bouřky velmi nevhodný měsíc, protože Slunce je velmi nízko a neprobíhá tolik ohřívání povrchu. Do střední Evropy však včera proudil před studenou frontou teplejší vzduch od JZ, a tak maxima stihla ještě vystoupit až ke 23°C, zejména pak na Moravě. Modelová sondážka z Prostějova ve 12:00 UTC, tedy v době denních maxim naznačovala, že se zejména při zemi vyskytoval slabá labilita do 100J/kg. Tuto energii však modely moc dobře neočekávali a až teprve Aladin z 18:00 UTC naznačil, že na západní Moravě by se mohl objevit pás se zvýšenou labilitou.  Bohužel tento údaj přišel pozdě.

Přibližně ve stejném místě se udělala bouřková čára, která dále postupovala velmi rychle na východ. Samotná labilita by však nestačila k tomu, aby se bouřky, takto rozjely. Hlavním motorem byla samotná fronta a hlavně střih větru, který se společně s frontou přesouval na východ. Dle sondážky z Prostějova z 00:00 UTC dosahoval  střih v hladině 0-1km 12,7m/s, v 0–3km 20,6m/s a v 0-6km extrémních 40m/s.

Bouřková lajna se vyznačovala poměrně silnou bleskovou aktivitou (15-25 blesků za minutu), intenzivními, ale krátkodobými srážkami, ale zejména velmi silným větrem. Ted na našich stanicích dosahoval v nárazech kolem 15m/s, místy 20m/s a v ojedinělých případech až 30m/s. V Mošnově jsme například zaznamenali náraz 20,1m/s, na letišti v Bochoři u Přerova to bylo až 28m/s. Podle mapky HZS hasiči zasahovali velmi často a vyjíždělo se zejména k popadaným stromům nebo i ke strženým střechám. Nejvíce škod bylo pak na Opavsku. Srážek pak spadlo většinou do 10mm, s tím, že tyto úhrny byly většinou dosaženy během hodiny. Fronta velmi  rychle postupovala dál na východ.

V tomto období je tato situace velmi raritní. Někdy se stane, že se objeví lokální bouřky v chladném a vlhkém vzduchu ze SZ, ale aby se vytvořil takto rozsáhlý bouřkový pás je i v létě kolikrát problém.

                     Buřková situace 6.8 - 7.8. 2012 

V pondělí 6. srpna se už několikátý den na Českou Republikou vlnila studená fronta, která v předchozích dnech ovlivňovala hlavně jižní Čechy, kde se v podstatě od pátku každý den vyskytovaly silné bouřky.

Modelové hodnoty tentokrát byly vhodné i pro Moravu a Slezsko. Aeorologické měření z Prostějova ve 12:00 UTC naznačovalo, že by se ve večerních hodinách mohlo něco dít.

Model GFS čekal, že hlavní MCS půjde přes Moravu, ale Aladin byl spíše pro variantu, že hlavní srážkové pásmo zasáhne především východní Čechy.

Nad střední Moravou se objevilo první bouřkové jádro již ve 13:30 UTC, a další po něm naskočilo nad Odry o chvilku později. Zatím se však bouřkám příliš nedařilo a většinou velmi rychle zanikli. Před tak nad Moravu dál proudil velmi teplý vzduch od jihu a tak nejvyšší teploty dosahovaly na mnoha místech přes 30°C. V Mošnově dokonce padla absolutně nejvyšší teplota tohoto léta. Ta se zastavila na 34,0°C.

Zatímco na Moravě vrcholil přiliv velmi teplého vzduchu od jihu, tak v JZ Čechách už pršelo. Zejména pak v Čechách západních se jednalo o srážky trvalé a díky velké oblačnosti a právě i srážkám se teplotní maxima pohybovala v této oblasti kolem 17°C. Teplotní rozdíl byl tak velký. Na Šumavě se opět začali objevovat bouřky, ale nebyl tak silné, jak bouřka, která se vyskytla v Rakousku. Tato bouřka se začala posouvat k SV a vypadalo to, že ovlivní Moravu. Tato bouřka však při zemi neměla téměř žádnou podporu a jen velmi pomalu postupovala až se nakonec rozpadla. Naopak z Jižních Čech se zformovala SQL, která postupovala dále do středních Čech a na Vysočinu.

1630.jpg     

Obr.1: Trvalé srážky nad západními Čechy, bouřky nad Šumavou a silná bouřka nad Kremsem.(ČHMU)

Během 20. Hodiny na severu Čech již bouřková činnost ustala a jednalo se zde především o trvalé srážky. Naopak na jihu Moravy bouřky neustále narůstaly a začal se dělat komplex, který již postupoval z jihu na sever.

Bouřky se pak vyskytovaly téměř na celé střední a severní Moravě. V Mošnově spadlo za 6 hodin 27mm, přičemž největší srážkový úhrn za hodinu byl 8,8mm a byl naměřený ve 22:00 UTC. Ve Šternberku spadlo za 6 hodin také přes 20mm, ale hlavně za hodinu srážkový úhrn činil 16,2mm.

SUMA.jpg

Obr.2: Suma srážek za 6 hodin. Nejvíce srážek spadlo na střední Moravě.(ČHMU)

 

Bouřka byla doprovázena četnou bleskovou aktivitou, zejména pak na střední Moravě.  Objevily se i nárazy větru, kdy v Mošnově nejvíc fouklo 19,6m/s.

 Za studenou frontou se ochladilo a druhý den 7.8. 2012 se teploty pohybovaly již maximálně do 26°C.

bouka_2_copy_copy.jpgSUMAbl.jpg

Obr.3: Četnost blesků nad střední Evropou(ČHMU), Foto 1: Dva blesky CG jižně od Šternberka (Ladislav Prášil)

Reporty:

Přerov: http://report.bourky.cz/index.php?page=report_show&id=440

Mošnov: http://report.bourky.cz/index.php?page=report_show&id=441

Slezská Ostrava : http://report.bourky.cz/index.php?page=report_show&id=442

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Noční bouřka v Maďarsku 4.8. 2012

Vyjimečně je v této rubrice přidán článek i z jiné oblasti než je Morava a Slezsko.

V pátek 3.8.2012 přes naše území přecházela studenta fronta, která však zejména na Moravě neměla žádné výrazné projevy a ikdyž se čekaly bouřky, tak v podstatě žádné nebyly. Jen na SV později v odpoledních hodinách se ke slovu nějaká výraznější konvekce dostala.

V ten den byl naplánován odjezd od Chorvatska a jako trasu jsme si zvolili o něco méně rychlejší, ale pohodlnější cestu přes Maďarsko. Maďarsko je již nějakou dobu dobře značeno, a tak pokud dáváte pozor na značení a víte přes jaké města chcete jet, tak není problém i bez GPS toto nížinaté území projet.

V Maďarsku se velmi dobře daří bouřkám, protože nížiny přispívají k vydatnému prohřátí v přízemní vrstvě a energie pak zde zůstává dlouho do noci. To byl případ i našeho přejezdu.

Již asi 50km za hranicemi se Slovenskem jsme občas na jihu spatřiil vzdálené blesky. Jednalo se však o velmi velkou vzdálenost a tak jsem nemohl přesně lokalizovat bouřku. Čím více jsme jeli na jih, tím víc rostla intenzita i četnost blesků. Jelikož byl úplněk, tak se velmi dobře dala pozorovat i obloha, která opravdu směrem na jih se postupně zatahovala.

Při dojetí do kraje Szombathely(dále SZ) jsme si chtěli cestu zkrátit, protože před námi byla kolona pomalu jedoucích aut a tak jsme měli namířeno na Vasvár. Bohužel zde jsme udělali chybu a vrátili se v podstatě zpět na stejnou cestu, která nás přivedla na okraj města SZ. Před tím jsme však vjeli často do silného deště, ale blesková aktivita se stále udávala více na jih. Jakmile jsme vyjížděli z města SZ naskytl se nám opravdu velmi pěkný pohled na bouřku, která postupovala od západu na východ. Jednalo se o blesky tipu CG a jelikož město SZ je mírně na kopečku a všude v okolí jsou pole, tak v podstatě každý úder šel vidět. Nejbližší úder od nás byl zhruba tak 300m a bylo to v místě, kde spadlo také nejvíce vody za cestu, kterou jsme projeli. Na cestě bylo asi 10cm tekoucí vody a kanály nestíhaly vodu brát. Vítr silný nebyl. Četnost blesků byla v nejbližším bodě asi 15 blesků za minutu. Za městem Kormend se začala oblačnost znovu protrhávat a my měli bouřku v zádech.

MAPA_MADARSKO.jpg

Obr.1 : Trasa a jednotlivé jevy na ní.(mapy.cz)

 

radar.jpg

Obr.2 : Bouřka na radaru v západním Maďarsku(chmi.cz)

 

pacz23.blesk.20120804.0600.60_24.png

Obr. 3 : Detekce blesků za 24h ve střední Evropě 3.8. a 4.8. 2012. Nahoře bouřky na na SV a dole část bouřky z Rakouska a Maďarska.(chmi.cz)

 

 

Intenzivní bouřka přímo nad letištěm 26.7.2012

 

Nad střední Evropou se udržovalo spíše nevýrazné tlakové pole. Nacházeli jsme se v teplém sektorů, který byl ale velmi vlhký. Téměř žádná dynamika znamenala velmi slabý, v některých případech žádný pohyb bouřek. Jádra tak zůstávaly velmi dlouho na jednom místě. První bouřky se začali objevovat již v dopolední hodinách a to především díky geografickému efektu. Jednalo se především o Beskydy, Odry nebo Jeseníky. Krátce před polednem UTC se však bouřková činnost objevila i v nižších polohách.  Jestliže bouřky měly pohyb, tak to většinou bylo od severu.

V Mošnově začala bouřka v 11:50 UTC a skončila přesně za 120 minut, tedy ve 13:50 UTC. Za tuto dobu kolísala intenzita srážek, ale v době největší intenzity dosahoval srážkový odhad až 108mm/h. Díky tomu za jednu hodiny spadlo v okolí zahrádky 22,9mm. Tento údaj patří mezi jedny z nejvyšších za poslední roky.

Na bouřce se vyskytl náraz větru o rychlosti 13m/s a blesková aktivita byla středně silná, kdy hodně blesků bylo v mracích, ale několik bylo i do země a dva zasáhly také zařízení letiště. Objevily  se i kroupy do 0,5cm. Škody byly hlášeny i z okolních obcí. Hasiči museli zasahovat ve Studénce, Butovicích, ve Fulneku nebo Kadeřnicích.

 

Pět míst s nejvyšším úhrnem srážek pozemních srážkoměrů za 24 hodin

Mošnov

23,8mm

Bílá, Konečná

22,9mm

Kozlov

22,1mm

Ostrava - Poruba

16,1mm

Hošťálková

14,2mm

Tab.1 Srážkové úhrny 26.7.2012(ČHMU)


 

Bouřková situace 3. 7. 2012

Charakteristika výjezdu

 

UJETÁ VZDÁLENOST

132km

DOBA VÝJEZDU

18:30 – 23:30 (4hodiny)

POČET BOUŘEK

4

HODNOCENÍ VÝJEZDU

2

VÝJEZDOVÁ PERLIČKA

VYNIKAJÍCÍ ČESNEČKA V ZÁBŘEHU

 

Situace

Nad Vysočinou se vlnila studená fronta, která oddělovala velmi teply vzduch na JV od chladnějšího na SZ. Rozhraní bylo  téměř ve stejné poloze a na východ se posouvalo jen velmi pomalu.

Výjezd

V tento den jsme se rozhodli s Davidem vyjet někam na západ, protože jsme tušili, že rozhraní bude jen velmi pomalu postupovat a do naších míst nedorazí. David byl celkem pesimista a vůbec nevěřil bouřkové situaci, která v podstatě ani ještě neskončila z předešlého dne. Z  2.7. na 3.7. se v jižních, středních a severních Čechách vyskytovaly velmi silné bouřky, které byly úchvatné zejména svou četnou bleskovou aktivitou. Další zajímavostí bylo to, že bouřky se v podstatě vytvářely na stejném místě, resp. šly od jihu na sever, ale téměř vůbec se nepohybovaly na východ. Pozorovatelé, kteří měli to štěstí, tak mohli vidět více bouřek než někteří pozorovatelé neviděli ani za cely rok. O štěstí jistě nemohli mluvit kolegové v Praze, kde na letišti Ruzyně museli stále do Metarů dávat TSRA, což znamená bouřka se srážkami. Bouřková činnost pokračovala celou noc a pás bouřek se jen velmi posouval dále na východ.  Situace na Moravě se začala jevit velmi dobře, protože bylo od začátku jasno a teplota velmi rychle šplhala nad 30°C. Navíc předpovědní modely splňovaly snad všechny podmínky pro vývoj silných bouří.

                           MODELOVÉ PODMÍNKY                                                PROSTĚJOV 12 UTC

 

MUCAPE

2500

MUCAPE

2681

LI

-9

LI

-6,3

CIN

100

CIN

0

ROSNÝ BOD

18

ROSNY BOD

20

STŘIH(0-6)

10-15m/s

STŘIH(0-6)

14m/s

 

1. ETAPA

Výjezd v podstatě započal krátce po 18. hodině, kdy se západně od Šternberka objevila první bouřka. Celé odpoledne se vyskytovali silné bouřky na Vysočině a linie konvergence se pomalu začala přesouvat nad Moravou. David v tu dobu už jel do Šternberka, tak jsem na něho čekal. Mezi tím mi však unikla bouřka na západě, ale všiml jsem si buňky, která se vytvořila JV od Šternberka, ta vypadala hodně dobře, a tak jsem vyjel na mé klasické místo, odkud je velmi dobře pozorovatelná většina oblohy. Viz bod 2 na mapě. Posléze se buňka objevila i na radaru, kde bylo rovnou bílé jádro, značící pravděpodobné kroupy. Tato bouřka byla velmi fotogenická, avšak nemělo cenu se k ní více přibližovat, protože byla v kopcích nad městem, kde jsou lesy a bylo velmi nebezpečné do tohoto terénu se vydávat. V bouřce bylo hodně blesků tipu Cg.

Radar1.jpg Obr. č.1: Buňka s bílým jádrem na střední Moravě, asi 2km od města Šternberk. Klín suché hmoty od JV(viz text níže)      Zdroj : Čhmu

 

100_3981.JPG

Foto 1: Kroupy nad kopci u Šternberka

 

Po vyzvednutí Davida jsme ještě pozorovali odcházející bouřku, za kterou zesílil vítr a hodně se ochladilo. Teplota ze 32°C spadla na sucho na 22°C. Navíc na jih od Šternberka bylo jasno. Tušili jsme, že tady něco nehraje. Každopádně jsme se rozhodli vyjet na západ.

100_3989.JPG

Foto 2: Již odcházející bouřka na sever

2. ETAPA

Naším cílem měl být Zábřeh, kde jsme si zajeli do jedné restaurace a posilnili se česnečkou a hlavně jsme se připojili přes PC na internet. Sice vlastníme mobilní internet, ale přeci jen počítač je stále kvalitnější. Zde jsme zjistili, že se vytváří zajímavá bouřka na JZ Moravy a postupuje dále na sever. Jelikož se jevila tato bouřka bleskově velice aktivní, tak jsme se rozhodli vyjet ještě kousek na západ, na plošinu, kde nejsou stromy, k Lanškrounu. Po cestě jsme chytli slabou bouřku, která se projevovala hlavně silným deštěm, ale blesková aktivita byla velmi slabá. Když jsme vyjei mezi obce Tatenice a Lubník (okres Ústí nad Orlicí) naskytl se nám velmi zajímavý pohled. Přes celý obzor se totiž vyskytovala oblačná hrana, která se nakonec  vybarvila, jako Shelfcloud. Tato základna oblačnosti působila velmi impozantně a občas se v ní vyskytl i blesk. Vyskytoval se zde i studený vítr, který v nárazech dosahoval do 15m/s.  Bohužel jsme se dostali k této bouřce až po západu Slunce, takže naše možnosti vyfotit tuto oblačnost byli značně omezené. Naštěstí něco málo máme.

radar2.jpgObr. č.2: Naše poloha a bouřka postupující od jihu na sever. Zdroj: Čhmu

100_4001.JPGFoto 3: Oblačná stěna bouřky u Lanškrouna

100_4006.JPGFoto 4: Pokus o rychlou panoramatickou fotku

100_4007.JPGFoto 5: Na čele oblačnosti se vyskytoval velmi silný vítr
Jelikož naše pozorovatelské místo bylo vhodné pro další setrvání, tak jsem si na bouřku počkali a nechali ji přes nás přejít. V samotné buňce se vyskytoval silný déšť, zesílená blesková aktivita, ale ve většině případů se jednalo o blesky mrak-mrak. Zajímavostí je, že těsně před samotnou bouřkou již vítr téměř nezesílil. Samotný Shelfcloud přecházel v podstatě 45 minut před srážkami. Bouřka se dále posouvala na sever a my se rozhodli vrátit se zpět na Moravu.

blesk.jpgFoto 6: Bouřky ve východních Čechách doprovázela bohatá elektrická aktivita, blesků mrak-země však nebylo tolik i přesto se nám jeden podařilo zachytit.

Zde jsme očekávali, co se bude dít, ale v podstatě nic se nestalo. Jen jedna bleskově aktivní buňka šla přes Litovel, ale jednalo se pouze o lokální bouřku.

mapa.jpg

Obr. 3 Okruh našeho výjezdu. Zdroj: idnes.cz

Střední a jižní Morava bez bouřek, co se stalo??

Kromě SV Moravy, kde se bouřky objevily odpoledne a pak se slily do velkého komplexu, který postupoval na SV  se v podstatě na střední a jižní Moravě žádná bouřka nevyskytla a to přes vynikající vstupní hodnoty. S Davidem jsme si prošli tedy archivní data a napadlo nás jedno jediné vysvětlení, které mohlo zabránit vzniku bouřek na Moravě.  Podle relativní vlhkosti v jednotlivých hladinách (500, 850, 925...hpa) se dostával přes jižní Moravu ze Slovenska, Maďarka a dalších zemí klín velmi suchého vzduchu, který v podstatě znemožnil bouřkám vývoj. Rosné body sice zůstaly hodně vysoké, ale to byl případ jen pro přízemní  vrstvu a to nestačí.

 

 

 

 

vlhkost.jpg

Jazyk suchého vzduchu, který zasahuje na jih Moravy (žlutá barva = suchá hmota). Zdroj Čhmu

 

Je škoda, že jsme si tohoto jevu nevšimli dříve, protože modely to ukazovaly. Sondážka z Prostějova z 00 UTC 4.7. již jen potvrdila, že se výborné podmínky během 12 hodin změnily na mizerné a pro vývoj bouřky nemožné. Hodnoty CAPE na nule, LI +3 znamenaly, že ani vysoký střih 17m/s tuto situaci nespasí.

 

ZÁVĚR

Ačkoliv můžeme brát tento výjezd, jako úspěšný, protože jsme dokonale odhadli místo, kde by mohl jít poslední silnější pás bouřek, tak musím říci, že s přísunem suchého vzduchu od JV jsme nepočítali. Na druhou stranu při další situaci si na tento prvek dáme pozor, tak snad nás nepřekvapí něco jiného.

Podrobně zpracované bouřky naleznete na webu http://report.bourky.cz/index.php?page=report_show&id=282

 


 

 

BOUŘKOVÁ SITUACE  1.  7.  2012

První červencový den byl ve znamení hlavně velmi horkého počasí. V Ostravě – Mošnov teplota vyšplhala na 33, 7°C a ve Šternberku na 33,6°C. Celý den bylo převážně polojasno s oblačnosti tipu cumulus. Čhmu vydal upozornění, stejně jako Estofex nebo Skywarn. Skywarn však měl druhý stupeň nebezpečí jen v Čechách.  Během pozdního odpoledne a večera se začal vytvářet bouřkový komplex, který postupoval z JZ na SV a v podstatě zasahoval od Prahy na východ celé Čechy. Při postupu na SV MCS začal zesilovat a zrychlovat. Vyskytlo se něm spoustu blesků, přívalové srážky, ale hlavně silná hůlava, která například ve Znojmě dosáhla až 31m/s. Jednotlivé popisy z míst po Moravě.

Přerov

Město bylo zasaženo jen okrajem. Téměř zde nepršelo, ale byl zde poměrně silný vítr, který také udělal nějaké škody. Jednalo se zejména o vyvrácené stromy atd.

Report : http://report.bourky.cz/index.php?page=report_show&id=230

Šternberk

Zde byly projevy velmi silné. Zejména vítr dělal značné škody na porostech ovocných stromů, které byly často vyvrácené přes cesty. Hasiči zasahovali na několika místech kolem Šternberka, jako jsou obce Paseka, Krákořice, Štarnov, ale i mezi Litovlí a Šternberkem v obci  Pňovice. Na ulici Závodní zřejmě blesk uhodil do trafostanice a místní obyvatele ulice hodně zmátl, protože si mysleli, že se jedná o kulový blesk. Jeden ze svědků popsal situaci následovně.

„Díval jsem se na to z okna, když najednou jsem viděl blesk, jak letěl z nebe do země.(CG-pozn.autora) V tu chvíli se objevila obrovská záře, která měnila barvu. Od bíle, přes fialovou, modrou, zelenou až po oranžovou se to měnilo všechno. Navíc záře měla pravidelné paprsky, které stoupaly k obloze. Bohužel jsem viděl jen část té záře, tu druhou polovinu, takže vůbec nevím co to mohlo být. Otevřel jsem okno, abych se podíval víc, ale slyšel jsem strašně zvláštní zvuky. Jakoby něco rezonovalo, bylo to zvláštní hučení, které zesilovalo. Jakmile byl zvuk už nesnesitelný, tak to najednou vybuchlou a bylo po všem. V tu dobu již dávno nefungoval eletrický proud. Uvažoval jsem, že to muselo uhodit do trafostanice, ale takový zvuk….“

Další svědek popsal situaci následovně

„Byli jsme venku na zahradě a ozývalo se hučení, to byl vítr, jak přibližoval k sobě ty dráty elektrického vedení, pak to začalo prskat všude kolem, bylo to hodně divoké“

Report : http://report.bourky.cz/index.php?page=report_show&id=240

Nový Jičín

Zde se jednalo také o silný vítr, ale žádné vážnější škody vítr nenapáchal. Problém zde byl však z elektrikou, která do rána několikrát vypadávala.

 

Letiště Mošnov

Projevy zde byly menší než na západě, ale i tak se zde vyskytlo několik CG blízkých úderů. Maximální náraz větru dosáhl 17,6 m/s a spadlo 7,3 mm. Velmi zajímavě se zvukově projevil jeden z blízkých blesků, jehož zvuk nebyl zdaleka normální. Jednalo se totiž o pískání, frekvence kmitočtu zvuku byla tak vysoká, že se nejednalo o hluk, ale o pískot. Bohužel pro tento jev nemám vysvětlení a pokud o tom zjistím něco víc, tak napíší článek.

Report: http://report.bourky.cz/index.php?page=report_show&id=239

Suma sumárum se jednalo o nejvýraznější bouřkovou situaci roku a to co se do plošnosti týče, tak možná na Moravě i za poslední roky dva.

LKMT-ČHMU4.jpg

TOPlist