DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Zajímavosti

Animovaný hurikán

V září loňského roku zasáhl severní část Kalifornského poloostrova hurikán Odile a způsobil zde velké materiální škody i ztráty na životech.

 

Pomocí softwarové technologie, která se využívá tvorbě animovaných filmů,
vytvořili odborníci z NCAR fascinující pohled na postup hurikánu Odile
nad pevninu. Ukázku této animace lze najít v článku:
http://www2.ucar.edu/atmosnews/perspective/17268/hurricane-watch

V  animované sekvenci je možné sledovat vliv horského terénu, který
se projevuje zpomalením postupu hurikánu a změnami jednotlivých meteorologických veličin (v animaci lze vidět změny srážkového pole, relativní vlhkosti, rychlosti větru a vorticity). Díky tomuto způsobu zpracování naměřených dat lze lépe porozumět změnám vnitřní struktury hurikánů obecně.

zdroj:
http://www2.ucar.edu/atmosnews/perspective/17268/hurricane-watch

3D TISKÁRNY MOHOU VYRÁBĚT METEOROLOGICKÉ STANICE PRO ROZVOJOVÉ ZEMĚ

Úspěšnost dlouhodobých i krátkodobých předpovědí závisí mimo jiné na dostatečně husté síti
pozemních meteorologických stanic. V mnoha rozvojových zemích je však počet stanic nedostatečný;  např. v  Africe je osmkrát nižší než doporučuje WMO. Doplnění sítě stanic však vyžaduje velké investice do nákupu stanic, vyškolení techniků k obsluze a následné údržby.

Alternativní a finančně dostupnější způsob, jak zvýšit počet meteorologických stanic v těchto oblastech, je vyrobit levnější stanice přímo v dané zemi.  K tomu lze využít 3D tiskáren, jejichž provoz se stále zlevňuje. Pomocí těchto tiskáren se vyrobí potřebné komponenty, z nich se stanice sestaví a následně se vybaví měřicími čidly a jednoduchým řídícím PC. (Tyto elektronické součásti jsou v současnosti také stále levnější). Takovou stanici je pak možné s menšími finančními náklady opravit nebo doplnit o další měřicí čidla, pokud je třeba prováděná měření změnit nebo rozšířit.

V současné době se prototyp takové měřicí stanice testuje poblíž města Boulder (USA) a pokud budou testy úspěšné, počítá se s rozmístěním stanic v terénu ještě v tomto roce.

 

Obr.: Testování prototypu meteorologické stanice vyrobené 3D tiskárnou

 

Zdroj:
http://www2.ucar.edu/atmosnews/in-brief/16353/3d-printers-promise-affordable-weather-stations-developing-world

GRAVITAČNÍ VLNY A JEJICH ŠÍŘENÍ V ATMOSFÉŘE

Gravitační vlny vznikají při proudění vzduchu přes výrazné překážky, např. horské hřebeny nebo vertikálně vyvinutou oblačnost typu Cb. Tyto vlny ovlivňují dění v nižších hladinách atmosféry jen lokálně, ale ve vyšších hladinách atmosféry je jejich vliv mnohem rozsáhlejší. Amplituda a horizontální dosah gravitačních vln se totiž ve vyšších hladinách zvětšují, a proto se rozšiřuje i oblast jejich vlivu.

Gravitační vlny, které se rozšíří do horních vrstev atmosféry, mohou ovlivnit ionosféru, což může mít nepříznivý vliv např. na funkčnost GPS navigací nebo šíření radiového signálu. Dosud se předpokládalo, že hlavní vliv na takové poruchy mají sluneční bouře, ale nyní se ukazuje, že stav ionosféry může být významně ovlivněn i gravitačními vlnami. Jejich vliv se dá obtížně sledovat při výrazné sluneční aktivitě, ale nyní to možné je díky poměrně klidnému průběhu posledního slunečního cyklu. Dokonce lze zobrazit šíření gravitačních vln atmosférou, a to díky nové verzi numerického klimatického modelu.

Výsledek tohoto modelového zobrazení je znázorněn na čtyřech následujících obrázcích. Je na nich zachycena situace vzniku gravitačních vln při výskytu tropické cyklony poblíž Austrálie. Gravitační vlny, které původně vznikly v poměrně malé oblasti, se s rostoucí výškou šíří do větší vzdálenosti a ve výšce 100 km zasahují prakticky celou oblast nad Tichým oceánem.

 

Gravitační vlny a jejich šíření v atmosféře v závislosti na výšce: obr. vlevo nahoře: výška 11 km obr. vpravo nahoře: výška 30 km obr. vpravo dole: výška 87km obr. vlevo dole: výška 100 km

Zdroj: https://www2.ucar.edu/atmosnews/just-published/15335/watch-invisible-waves-rumble-through-atmosphere?utm_source=AtmosNews&utm_campaign=47a30416a8-AtmosNews_May_6_15&utm_medium=email&utm_term=0_80502e816e-47a30416a8-83890393

 

ZÁPLAVY V CHILSKÉ POUŠTI

Ve dnech 25.-27.března 2015 se v hornaté  pouštní oblasti na severu Chile vyskytly záplavy
a sesuvy půdy, které způsobily velké škody i ztráty na životech. Tato živelná katastrofa vznikla vlivem srážek, které by v jiné oblasti světa nebyly příliš neobvyklé, ale zde jsou klasifikovány jako nejsilnější za posledních 100 let. Ve zmíněné oblasti přesáhly maximální úhrny 50 mm. Ve městě Antofagasta spadlo 24 mm, přičemž roční průměr srážek je zde 1,7 mm. Pro město
Quillagua to byl první déšť po 23 letech.

Tyto srážky byly způsobeny studenou frontou, která postupovala přes Andy.  Při takové synoptické situaci v této oblasti obvykle sněží, ale tentokrát byla teplota vzduchu i moře o několik stupňů vyšší, než je normál, což způsobilo, že místo sněhu padaly srážky dešťové.

V přiložené mapce je znázorněn odhad srážek na zmíněném území. Toto zobrazení srážkových úhrnů vzniklo jako výstup nové projektu Global Precipitation Measurement, který současně vyhodnocuje data z pozemní srážkoměrné sítě a odhady srážek získaných  pomocí satelitních měření. V tomoto projektu se shromažďují měření z oblasti vymezené 60° severní a 60°jižní šířky. Na měření se podílejí družice NASA, JAXA a dalších partnerů.  

zdroj: http://earthobservatory.nasa.gov/IOTD/view.php?id=85685&eocn=home&eoci=iotd_title

RNDr. Svatava Kozlovská

                             Výzkum atmosféry pomocí dronů

Malé drony vybavené vhodnými měřicími přístroji mohou být využity při výzkumu atmosféry. Drony mohou létat do výšky několika kilometrů a je možno je řídit podle potřeby. Měřicí přístroje umístěné na dronech musí být dostatečně malé, a proto se prozatím měření omezovala na základní veličiny: teplota, vlhkost a tlak vzduchu. V aktualitách uvedených na internetových stránkách Météo-France se můžeme dočíst, že jejich vědci vyvinuli další zmenšené měřicí přístroje, které je možné na dron umístit. Nové přístroje měří obsah aerosolu v atmosféře, charakteristiky větru a další veličiny. V Evropě bude totiž probíhat výzkumný projekt BACCHUS, jehož cílem má být výzkum vlivu aerosolů na klimatickou změnu, a nové přístroje budou použity pro měření v tomto projektu. Nyní se drony s novými přístroji testují na pracovišti CRA (Centrum pro výzkum atmosféry) v Lannemezan na úpatí Pyrenejí. Měření pro projekt BACCHUS budou probíhat během března 2015 na Kypru.

zdroj: http://www.meteofrance.fr/actualites/22577295-video-des-mini-drones-instrumentes-pour-la-recherche-en-meteorologie

 

 

                                 PŘESNOST SEZÓNNÍCH PŘEDPOVĚDÍ MÁ SVÉ LIMITY

Mnoho lidí se během roku ptá, jaké bude příští jaro, léto podzim a zima. Tyto sezónní předpovědi se vytvářejí jiným způsobem než předpovědi krátkodobé ,  ale přesto si lidé myslí, že jejich úspěšnost by měla být stejná a dožadují se něčeho, co je nemožné.

Totéž platí i pro předpovědi v jiných oblastech světa.  Fakt, že přesnost sezónních předpovědí má své hranice,  nyní dokázala studie sezónních předpovědí hurikánů pro oblast Atlantiku, kterou provedli vědci z organizace NCAR  a z  Jihoafrické republiky. Při tvorbě těchto předpovědí se mimo jiné vychází z předpovědi jevů El Nino/La Nina, ale ne vždy uspokojivé výsledky ukazují, že velkou roli hrají i jiné vlivy. Např. podle sezónní předpovědi pro rok 2013 mělo vzniknout  v oblasti Atlantiku neobvykle mnoho hurikánů, ale skutečnost byla opačná
a hurikánová sezóna 2013 byla nečekaně klidná.

Cílem zmíněné studie bylo zjistit, jak velkou roli ve výsledcích sezónních předpovědí hraje přirozená variabilita povětrnostních podmínek , kterou  nelze s tak velkým předstihem předpovědět.  Při modelování jednotlivých variant předpovědí byly zadávány mírně odlišné vstupní podmínky, které popisovaly přirozené změny stavu atmosféry. Zároveň  byla  ve všech variantách výpočtu použita stejná hodnota teploty oceánu.  Během 16 běhů modelu bylo vypočteno 16 různých variant předpovědi hurikánové sezóny.

 Ukázalo se, že i když byly rozdíly ve vstupních podmínkách malé, výsledky se významně lišily: minimum 6 a maximum 12 hypotetických tropických bouří.  Další nepřesnost sezónních předpovědí vzniká tím, že ne všechny tropické bouře dosáhnou stádia hurikánů. Během vývoje tropických bouří může  totiž dojít k různým modifikacím meteorologických veličin (např. oblačnost a vítr),  které se předpovědět nedají, ale které významně ovlivní  možnou proměnu v hurikán.

Závěr studie je tento: přestože sezónní předpověď jevů El Nino/ La Nina může pomoci
při tvorbě předpovědi hurikánové sezóny, je třeba počítat s přirozenou variabilitou
povětrnostních  podmínek a brát v úvahu fakt, že tato  variabilita je příčinou nepřesnosti výsledků, jíž se nadá vyhnout.

RNDr. Svata Kozlovská

 

zdroj:
http://www2.ucar.edu/atmosnews/just-published/11993/natures-roadblock-hurricane-prediction?utm_source=AtmosNews&utm_campaign=face88d9c9-AtmosNews_July_23_20147_23_2014&utm_medium=email&utm_term=0_80502e816e-face88d9c9-83890393

 

Odpady překážejí nejen na zemi

 

Družicová měření a pozorování jsou využívána jak v meteorologii, tak i v mnoha dalších oborech lidské činnosti. Vysoko nad Zemí se ovšem nacházejí nejen družice, ale také různé trosky, které mohou činnost družic ohrozit. V současnosti je evidováno přibližně 19 tisíc kusů vesmírného odpadu. Dráhu těchto objektů není možné ovlivnit, a proto se průběžně upravuje dráha jednotlivých družic, aby se zabránilo jejich střetu s jiným objektem.

Poloha a dráha družic i dalších objektů je ovlivněna hustotou atmosféry, v níž se pohybují, takže pro správnou korekci dráhy družic je nutné znát její změny. Tato veličina se mění např. vlivem insolace, slunečních bouří a atmosférických vln.

Předpověď hustoty atmosféry prozatím pracovala s výsledky klimatologických modelů, které umožňují jen hrubý odhad stavu atmosféry. Tyto modely ale nedokážou do svých výpočtů zahrnout vliv slunečních bouří, které mohou způsobit rychlou změnu hustoty atmosféry. Nový projekt ADAM, kterého se účastní NOAA, NCAR a další instituce, si dává za cíl vytvořit nový předpovědní model, který bude stav vyšších vrstev atmosféry určovat přesněji. Do modelu bude možné zahrnout aktuální údaje o sluneční aktivitě a výsledkem má být přesnější předpověď hustoty atmosféry a jejích změn. Pomocí těchto předpovědí bude možné přesněji regulovat dráhy družic, aby se zabránilo kolizi s dalšími objekty.

zdroj: http://www2.ucar.edu/atmosnews/features/11861/helping-satellites-dodge-space-debris

RNDr. Svatava Kozlovská

 

                                               Výzkum gravitačních vln

Gravitační vlny vznikají v atmosféře při  proudění vzduchu  přes dostatečně vysokou  překážku, např. horský hřeben nebo Cb. Vzniklé vlny se šíří atmosférou stovky kilometrů daleko v horizontálním i vertikálním směru. (Viditelným projevem gravitačních vln  ve stratosféře
 jsou perleťová a noční svítící oblaka.) Gravitační vlny ovlivňují dění ve vyšších vrstvách atmosféry (stratosféra, mezosféra, termosféra), což může zpětně ovlivnit počasí v troposféře.  
Mechanismus tohoto vlivu není ještě přesně objasněn, a proto nemůže být zahrnut
do modelových výpočtů předpovědí počasí a klimatu. 

Znalosti o gravitačních vlnách má rozšířit výzkumný projekt DEEPWAVE , který bude letos probíhat na Novém Zélandě. Zde jsou pro vznik gravitačních vln vhodné podmínky  (silné západní proudění a jako překážka pohoří Jižní Alpy na jižním ostrově Nového Zélandu).
 

Diagram showing the vertical structure of a vertically propagating gravity wave


Při měření budou použity nové přístroje, které umožní detailnější výzkum gravitačních vln.  
 Měření ve vzduchu bude probíhat pomocí letadla se speciálními přístroji, které bude měřit teplotu mezoféry a strukturu gravitačních vln.  Zároveň se bude provádět měření radiosondami. K pozemnímu měření vertikálního profilu větru bude využito nového radaru,  který má velký vertikální dosah, a proto může měřit ve větších výškách, než bylo dosud možné. 

Výzkum na Novém Zélandě umožní lépe pochopit mechanismus gravitačních vln vznikajících
i na jiných místech planety.

zdroj:
http://www2.ucar.edu/atmosnews/features/11631/search-60-mile-high-waves?utm_source=AtmosNews&utm_campaign=77121e4f4d-AtmosNews+-+May+21%2C+2014&utm_medium=email&utm_term=0_80502e816e-77121e4f4d-83890393

                                    Vliv jevu El Nino na počasí v Evropě

Již delší dobu je znám vliv jevu El Nino na počasí v oblastech vzdálených tisíce kilometrů
od místa jeho výskytu.  V letech, kdy se vyskytne jev El Nino, dochází ke změně proudění
 v troposféře  a následují sezónní změny počasí v určitých oblastech  Ameriky, Asie
 a Austrálie.

Dosud se předpokládalo, že vliv jevu El Nino na počasí v Evropě je minimální.  Nový výzkum
ale naznačuje,  že tento vliv se výrazněji projevuje i  zde,  ovšem  nikoliv v návaznosti
na proudění ve troposféře, ale prostřednictvím proudění ve stratosféře. Ukazuje se totiž   souvislost mezi jevem EL Nino a jevem SSW, který lze pozorovat ve stratosféře na severní polokouli.  Tento jev, označovaný jako náhlé oteplení stratosféry (sudden stratspheric warming  SSW), má často za následek vpády arktického vzduchu na území Evropy .

Při zkoumání teplotních dat ze zimního období se ukázalo, že v zimách se současným výskytem jevů El Nino a SSW  byly v  oblasti severní Evropy a Asie záporné odchylky od průměrné teploty dvakrát větší než v zimách, kdy se vyskytl jen jev El Nino bez SSW.
Zároveň se ukázalo, že pravděpodobnost výskytu jevu  SSW je dvakrát vyšší během zim s jevem El Nino. To znamená, že El Nino nějakým způsobem ovlivňuje změny ve stratosféře a následně
 i počasí v zimní sezoně v Evropě.

Mechanismus této vazby mezi jevy El Nino a SSW prozatím není znám a  v současnosti se dá pouze říci, že  během  zimy s výskytem jevu El Nino je vyšší pravděpodobnost výskytu jevu SSW a vpádu arktického vzduchu do severních částí Evropy a Asie.

RNDr. Svatava Kozlovská

zdroj:
http://www2.ucar.edu/atmosnews/features/11590/el-nino-high-altitude-highway


                                                           Nové možnosti družicového měření

Družicová a radarová měření se během let staly nepostradatelnými zdroji dat
při tvorbě předpovědí, přičemž jejich využití je díky stálému zdokonalování stále širší.

 

Další inovace přichází jako výsledek spolupráce dvou organizací: americké agentury NASA a japonské agentury JAXA, které v  únoru tohoto roku zahájily provoz družice
 vybavené dvěma novými přístroji k vyhodnocování srážek.


Prvním je dvoupásmový srážkový radar, který umožňuje získat trojrozměrný obraz srážkových oblastí. Tento radar je schopen rozlišit velikost dešťových kapek
a sněhových vloček a lokalizovat jejich výskyt v oblačném systému.
Dalším přístrojem je radiometr, který měří na třinácti kanálech, vyhodnocuje charakter srážek plošně. Díky tomu, že radiometr GMI měří na více kanálech než dosud,
je možné pomocí jeho měření detekovat i slabé srážky a má také větší prostorové rozlišení. Kombinací snímků z výše zmíněných měřicích přístrojů lze získat informace
o rozložení srážek v oblačném systému, jejich skupenství a intenzitě. Příklad tohoto obrazového výstupu můžeme vidět obrázku.

Obr.: Trojrozměrný snímek srážkové oblasti (NASA/JAXA)

Více informací o tomto projektu najdou zájemci v článku:
http://www.nasa.gov/press/2014/march/first-images-available-from-nasa-jaxa-global-rain-and-snowfall-satellite/

 

 

Nikdy nevíš, kam se dostanou tvoje odpadky

Název tohoto článku můžete klidně vzít doslova. Někteří z nás tuší, kam se vyvážejí popelnice, ale kdo z nás ví, co se děje s dalšími znečišťujícími látkami, které vypouštíme
 do vzduchu? Jak daleko od zdroje se může projevit znečištění atmosféry? Zajímavé informace o výsledcích výzkumu tohoto problému přináší článek: http://www2.ucar.edu/atmosnews/research/11096/stratospheric-sulfates-traced-human-related-emissions

Během letních měsíců vzniká nad Asií aerosolová vrstva (označovaná zkratkou ATAL) tvořená sloučeninami síry. Tato vrstva zasahuje z oblasti východního Středomoří až nad východní Čínu a nalézá se ve výšce 12 až 18 km. Její vznik souvisí s monzunovým prouděním nad Asií, které vynáší pevné částice vysoko do atmosféry, kde se následně hromadí v tropopauze – hraniční vrstvě mezi troposférou a stratosférou.  Tato aerosolová vrstva byla poprvé pozorována prostřednictvím satelitního měření v roce 1998.

 Sloučeniny síry se do atmosféry dostávají při spalování uhlí a dalších látek. Proto se původně  předpokládalo, že za vznikem vrstvy ATAL  nad Asií stojí zvyšující se emise v Číně
a Indii. Tyto státy totiž koncem 90. let 20. století výrazně zvýšily svoji produkci energie právě spalováním uhlí.

Výzkumný úkol, jehož výsledky jsou uveřejněny v článku
Neely III, R. R., P. Yu, K. H. Rosenlof, O. B. Toon, J. S. Daniel, S. Solomon, and H. L. Miller (2014),The contribution of anthropogenic SO2 emissions to the Asian tropopause aerosol layer, Journal of Geophysical
Research - Atmospheres, 119, doi:10.1002/2013JD020578 ověřoval, zda je tento předpoklad správný.

 Ukázalo se však, že jmenované státy přispívají ke vzniku vrstvy jen 30% a zbytek
se do tropopauzy nad Asií dostává ze vzdálenějších oblastí, jako jsou střední Východ,
oblast Středomoří, Indonésie nebo severní Amerika.

Vzhledem k tomu, že vrstva  ATAL nad Asií má jen omezené trvání, neovlivňuje nijak významně globální klima. To by se ovšem mohlo změnit, pokud by se zvyšovalo množství emisí vzniklých spalováním fosilních paliv nejen v Asii, ale i ve vzdálenějších oblastech. 

RNDr. Svatava Kozlovská

Jižní proudění zimu nepřinese

Máme zde první březnový víkend a po zimě není ani památka.  V podstatě celý únor převládalo jarní počasí a zimní dny se prakticky nevyskytly. Výjimkou byly tři dny v únoru od 12. do 14.2., kdy přes východní Moravu přecházela srážková vlna, která přinesla poměrně velké množství srážek ve sněhu.  V Mošnově bylo v průběhu dne zaznamenáno 6cm velmi mokrého sněhu, který pak v noci zmrzl. Epizoda se sněhovou pokrývkou se tedy protáhla až do 14. února.

V Mošnově jsme tak tuto zimu zaznamenali 18 dní se sněhovou pokrývkou, což samozřejmě řadí tuto zimu mezi ty nejhorší.  I tak jsme překonali ty nejhorší zimy a to zimu 74/75(14) a 06/07(16).  V těchto letech však byla maximální pokrývka vždy 17cm, a tak prozatímních 6cm zatím zcela za těmito maximy zaostává. I z tohoto pohledu lze hodnotit tuto zimu za extrémně slabou na sníh. Na závěrečné hodnocení si však ještě musíme počkat zhruba pět týdnů, protože jarní cirkulace dokáže dělat divy.

Psali jsme zde o datech zde na letišti, ale například na střední Moravě jsou na tom daleko hůře. V Přerově nebo v Olomouci byl poslední den se sněhovou pokrývkou zaznamenán 9.prosince. Od té doby se sněhová pokrývka vůbec nevyskytla!!! Vzhledem k absenci profesionálních stanic v těchto lokalitách se můžeme jen dohadovat o tom, zda už se to v historii někdy stalo Data nabízí, dnes už bývalá vojenská stanice v Přerově, ale o jejich kvalitách se vedou diskuze.Někde však dokonce existují místa, kde nebyla sněhová pokrývka za celou zimu!

Jižní proudění zimu nepřinese

Za letošní (ne)zimu může neuvěřitelně dlouho trvající jižní až jihozápadní proudění, které neustále pumpuje teplý vzduch z Afriky, případně z Atlantiku. Toto teplé proudění je navíc umocněno závětrným efektem, který nazýváme Fén. Tento vítr by si zasloužil v naší oblasti speciální pojmenování, protože v posledních deseti letech neustále ovlivňuje počasí zejména na Moravě. V zimě tento vítr likviduje sníh a v létě ničí podmínky pro vývoj bouřek. A to díky tomu, že vysušuje v různých hladinách atmosféru a my víme, že pro vývoj bouřek je potřebná i dostatečná vlhkost.

Když se amatérských pozorovatelů nebo meteorologů zeptáte, co na počasí mají rádi, tak vám asi většině z nich odpoví, že bouřky a sníh. No jo, jenže od 15. dubna 2013 je až na pár výjimek Morava od těchto jevů zcela ušetřena.

Po velmi slabé bouřkové sezóně a velmi slabé sněhové sezóně je na řadě ptát se, co nás může čekat dál.?  Můžeme se podívat pouze do statistiky, kde najdeme následující. Zima 1974/1975 neměla na bouřky žádný vliv a počet dní s bouřkou se pohyboval kolem 30 dní. Naopak po slabé zimě v roce 1990 se vyskytlo pouze 20 dní s bouřkou a po zimě 2006/2007 se v roce 2006 vyskytlo opět 20 bouřkových dnů a v roce 2007 pak 26. V loňském roce zde na letišti bylo 17 bouřkových dnů, což se zařadilo na druhé místo s nejslabším počtem. A kam tím vším míříme? Je možné najit propojenost mezi zimním a letním počasím. V létě při četném jižním proudění se na Moravě bouřkám nedaří. Četnost jižního proudění byla v létě poměrně velká a vše vyvrcholilo velkými vedry. V zimě se při jižním proudění nad Moravou rozrušuje inverze a sněhová pokrývka, pokud se vytvoří, velmi rychle mizí. Je velmi pravděpodobné, že počasí nad Evropou se opakuje v určitých módech, které mají někdy delší dobu trvání. V tuto chvílí se nacházíme v módu převládajícího jižního proudění. Neustále se obnovující tlakové níže nad Atlantikem a tlakové výše nad jihovýchodní a východní Evropou v podstatě nedávají šanci na výraznější a dlouhodobější změnu. Tato teorie však nemá potřebné vědecké základy a opírá se pouze o krátkodobou klimatickou řadu.  Berte to prosím spíše jako určitý náhled na aktuální dění.

Pro představu, jak často jsme pod vlivem jižního nebo jihozápadní proudění, poslouží následující grafy s četností směru proudění.

Říjen 2013

Obr.1 : Četnost proudění nad Moravou v říjnu 2013 (LKMT, ECMF)

Listopad 2013

Obr.2: Četnost proudění nad Moravou v listopadu 2013 (LKMT, ECMF)

Prosinec 2013

Obr.3: Četnost proudění nad Moravou v prosinci 2013 (LKMT, ECMF)

Leden 2014

Obr.4: Četnost proudění nad Moravou v lednu 2014 (LKMT, ECMF)

Únor 2014

Obr.5: Četnost proudění nad Moravou v únoru 2014 (LKMT, ECMF)

Vysvětlení: Čím dále od středu, tím větší četnost daného směru.

Ve všech přiložených grafech můžeme vidět, že převažuje jižní nebo západní proudění. V podstatě zde chybí východní nebo severozápadní složky. Zajímavý byl listopad, kdy se v podstatě napůl vystřídalo jak severní, tak jižní proudění. Naopak v únoru se jednalo ve většině případů o proudění jižní, což také znamenalo téměř o 4°C nadnormální měsíc.

Situace v následujících dnech by se neměla výrazněni měnit. Naopak je pravděpodobné, že bude stále tepleji, protože do hry se pravděpodobně dostane mohutná tlaková výše. Pak však bude záležet, kde se bude nacházet její střed. Každopádně díky teplému aktivnímu povrchu a sílícímu slunečnímu záření by při jasném počasí měly teploty růst vzhůru. Ochlazení může přinést pouze vpád ledové hmoty ze severu.

Diskuze k článku je vítaná na FACEBOOKU

 

 

                                        Výzkum atmosféry v Pacifiku 

Proč by nás měly zajímat zprávy o dění na opačném konci zeměkoule?
Kromě zvědavosti se naskýtá ještě další důvod: projevy počasí v této oblasti mají vliv
na podnebí v celosvětovém měřítku.

Tropická oblast západního Pacifiku se vyznačuje tím, že zde  teplota mořské hladiny dosahuje nejvyšších hodnot. Vysoké teploty a vysoká vlhkost vzduchu jsou faktory, které umožňují vznik mohutných bouřek. Tyto bouřky pronikají tropopauzou
 do stratosféry, kam vynášejí vzduch pocházející z nižších vrstev. Proudění ve stratosféře je převážně horizontální, a tak se tento vzduch šíří kolem celé naší planety. Touto  cestou  se do stratosféry dostávají látky, které ovlivňují její chemické složení a také radiační bilanci Země (např. vodní pára, ozón, aerosoly),  což následně ovlivňuje podnebí
 v globálním měřítku.

Aby bylo možné zpřesnit znalosti o tom, jaké látky a v jakém množství se touto cestou do atmosféry dostávají, byl v lednu 2014 zahájen výzkumný projekt CONTRAST,  jehož cílem je prozkoumat složení atmosféry  výše zmíněné tropické oblasti.  Tým odborníků má základnu na ostrově Guam ( souostroví Mariany) a výzkum se provádí prostřednictvím koordinovaných letů měřicích letadel. Pomocí těchto letadel
a speciálních přístrojů jsou odebírány vzorky vzduchu v různých výškách, přičemž
se lety zaměřují  na oblast výskytu bouřek.

 Výsledky měření by měly zlepšit úroveň znalostí o složení atmosféry v tropické oblasti západního Pacifiku a zároveň se předpokládá, že získané hodnoty  se použijí
 při modelových výpočtech vývoje klimatu na Zemi.

zdroj:
http://www2.ucar.edu/atmosnews/news/10889/scientists-examine-pacifics-global-chimney.

RNDr.Svatava Kozlovská

                      Zadlužený Job Air Technic má v poslední době spoustu zakázek

Společnost Job Air Technic, která má svou opravnu přímo na Letišti Leoše Janáčka Ostrava se v poslední době daří. Firma vyhrála v roce 2013 výběrové řízení na opravu Airbasů letecké společnosti Aeroflot. Společnost je hodně zadlužena a tato zakázka je nadějí, jak ji oddlužit.

 

 

Moravská brána jako komín

Naše území je stále pod vlivem tlakové výše, ale převládající jihozápadní proudění způsobuje v oblasti Moravské brány výraznější zesílení větru. Vzhledem k tomu, že na střední i jižní Moravě se nachází velké množství nízké oblačnosti, tak díky větru se tato oblačnost dostává daleko na severovýchod.  A jedná se o celkem silné proudění. Vždyť průměrná rychlost větru se pohybuje kolem 8 m/s. Naopak například v Olomouci nebo v Holešově však fouká pouze do 3 m/s. Takto silný orografický vítr nasává nízkou oblačnost ze střední Moravy a unáší jí směrem do Polska. Na většině území jížního Polska se dnes nízká oblačnost nevyskytovala, ale díky silnému větru z Moravské brány se dostala i do míst ležících severovýchodně od ní. Na satelitním snímku VIS-IR můžeme krásně vidět, jak se nízká oblačnost rozlévá do polské nížiny.  Přiložený obrázek krásně dokresluje, že se příroda chová podle stejných vzorců a při troše fantazie by jsme mohli přirovnat oblast v Polsku s nízkou oblačností například s deltou řeky Nil.

Obr.1: Družicový snímek NOAA VIS - IR (CHMI)

Obr.2: Satelitní snímek TERRA (NASA)

                                Jaká by mohla být zima 2013/2014 (Odhad!)

Stejně jako loni i letos přinášíme předběžnou předpověď nebo spíše odhad toho, jaká by mohla v Evropě být zima. Letos jsme nedělali experimentální předpověď sami, a tak se můžeme podívat na vizi AccuWeather.

Psali jsme to již minulý rok, ale i letos raději připomeňme, že se jedná opravdu pouze o experimentální odhad. V záři kolovaly v médiích zprávy o tom, že meteorologové z Německa čekají extremní zimu, která by mohla mít parametry “stoleté zimy“. Tyto zprávy byly dementovány některými českými meteorology a ani my osobně jsme nenašli zdroj těchto informací. Většinou tyto zprávy vznikají na základě jednotlivců, který svůj tip prodají médiím. AccuWeather se snaží jít proti proudu a své předpovědi prezentuje pouze na svých webových stránkách. Navíc se jedná o mezinárodní skupinu zkušených meteorologů. Tyto předpovědi byly v praxi používány zejména v severní Americe, ale v posledních letech se věnuje i Evropě, letos dokonce byla vypracována předpověď pro Asii.

Samotná zpráva

Předpoklad je takový, že většina Evropy bude teplejší, než je normál. Velká Británie, Francie, Německo, Švýcarsko, Rakousko a Itálie by měly být teplotně nadnormální. Střední Evropa, včetně Polska a Rumunska se může nacházet v přechodně chladnějších sektorech, ale obecně nebudou mít dlouhé trvání.

Frontální rozhraní s větším množstvím spadu sněhu by se mělo nacházet na čáře jižní Skandinávie, Pobaltí, Bělorusko až Ukrajina. Na druhé straně tohoto rozhraní by se měl udržovat po většinu času studený vzduch.

Když bychom se pokusili nastínit “průměrné“ tlakové pole, tak by vypadalo následovně. Nad Velkou Británii nebo Irskem by se často měla udržovat oblast nízkého tlaku vzduchu. Naopak nad západní částí kontinentu by se měla nacházet neustále obnovující se tlaková výše, která bude bránit frontálním systémům k postupu dále na východ. Ty budou nuceny chodit severní drahou a propadat se do východní Evropy. Zde pak bude záležet na konkrétních polohách jednotlivých útvarů.

Odhad pro Českou Republiku

Pokud bychom se měly držet této teorie, tak by zima v ČR byla spíše sušší s větší pravděpodobností inverzního charakteru počasí. S tím, že na horách by bylo tepleji než v nížinách. Přechodně by mohl pronikat zejména do východních části ČR studenější vzduch.

Divoká karta AccuWeather

Je možnost, že v průběhu zimy dojde k určité transformaci tlakového pole. Důvodem by mohlo být stratosférické oteplování, což by znamenalo, že studený vzduch akumulovaný na severu by mohl proniknout hluboko na jih do západní nebo střední Evropy. Ty události jsou však velmi špatně předpověditelné. Pokud však k této změně dojde, tak výlev ledového vzduchu ze severu zasáhne pouze dva kontinenty na severní polokouli. Nikdy však tento jev nemůže nastat na všech kontinentech. Jednoduše řečeno jeden kontinent by měl zůstat teplejší.

Zdroj: AccuWather.com

Odhad Davida Abrahámka

Dle mého názoru, lze předpokládat, že teplejší ráz počasí vydrží až do poloviny prosince. Očekávat lze pouze přechodná a krátká ochlazení. NAO předpokládám až do poloviny prosince v lehce kladné fázi. Od poloviny prosince až do konce ledna už je situace poměrně komplikovanější. Ale očekávám, že NAO už nebude v pozitivní fázi, ale spíše v neutrální či lehce negativní.  Na základě toho usuzuji, že se zde vyskytnou chladnější období i se sněhovou pokrývkou, která budou, ale poměrně často střídat období tlakových výší s inverzemi. V závěrečné fázi zimy, očekávám opět přepnutí NAO do lehce pozitivní fáze, a to bude znamenat větší četnost srážek různých skupenství. Celkově očekávám zimu slabě teplotně nadnormální a srážkově slabě podnormální.  

Odhad Tomáše Daňka

Zima pravděpodobně bude začínat pomalu a sníh se objeví nejprve v horských oblastech. Výraznější sněžení pak čekám ve třetí dekádě listopadu, kdy by se sníh mohl dostat i do nížin, ale zde se dlouho neudrží. Měsíc prosinec očekávám ve znamení severozápadního proudění s přechodnými vpády ze severu. Zároveň bude často střídáno tlakovou výší. Předpokládám, že v lednu by se přechodně mohla NAO přepnout do negativní fáze, což by mohlo znamenat pevnější vládu zimy i v nížinách. V únoru čekám, že dojde k obnovení zonálního proudění, ale díky chladnějším vodám by se sněhové srážky mohly vyskytovat častěji i v nížinách. Jaro v roce 2014 začne brzo. Celkově bude letošní zima teplejší než loňská, ale Morava bude chladnější než Čechy.

 

Tyto odhady nejsou oficiální předpovědí Čhmú!

Babí léto do Česka stále nedorazilo

A to i přesto, že často v médiích tuto nesprávnou myšlenkou často slýcháváme. Venku sice často svítí Slunce, ale čerstvý severovýchodní vítr a maximální denní teploty kolem 10°C zcela jistě nejsou znaky pravého babího léta.

Kdy přijde?

Aby nastalo babí léto musí se tlaková výše nacházet nad východní Evropou nebo by měl být její střed alespoň nad Evropou střední. To se zatím nestalo a tlaková výše se udržuje nad Skandinávií. To je velmi nepříjemné zejména v zimních měsících, ale již v září jsme poznali, že tato situace moc tepla nepřináší. Střed tlakové výše by se měl však během zítřejšího dne dát do výraznější přesunu na východ a tak po její zadní straně k nám může proudit teplejší vzduch od JZ.  Zatím však nelze zcela s určitostí říci, zda se dočkáme v dalších dnech pravého babího léta, protože některé modely počítají opět s výškovou tlakovou níži, která už několikrát letos pokazila předpovědi. Pokud se budeme držet té sušší a teplejší varianty, tak by v příštím týdnu mělo být převážně jasno nebo skoro jasno s ranními mlhami, které se však ještě budou rozpouštět. Maximální teploty by  mohly šplhat až k 20°C a ty noční by byly lehce nad nulou. Ve hře je však stále již zmiňovaná výšková tlaková níže, se kterou modely mají problémy.

Velká teplotní amplituda

V neděli většina lidí nestává do práce a nemusí brzo ráno chodit ven. Ti, kteří však  v neděli 8. září opouštěli domovy  s východem Slunce, se museli pořádně obléci. Jasné počasí, minimální rychlost větru a suchý vzduch. To byla příčina velmi nízkých minimálních teplot nejen v okolí Mošnova.

Ráno podzim, odpoledne léto

Trošku nevděčné počasí na celodenní fungování v přírodě. Zatímco ráno vám mohla být zima i v bundě či mikině, tak v odpoledních hodinách jste mohli jít přímo do plavek. Mikina a bunda z rána byla v těchto chvílích zbytečná věc.

Například v Mošnově se minimální teplota zastavila na 4,5°C. Přizemní teploměr dokonce ukázal 0,8°C. Během dne se však velmi rychle oteplovalo, protože svítilo Slunce a foukal teplý vítr z jihu. Maximální teplota dosáhla letních hodnot 27,2°C.

Velký teplotní rozdíl

Rozdíl mezi minimální noční teplotou a maximální denní teplotou se nazývá amplituda teplot. Ta v neděli 8.9.2013 dosáhla 22,7°C. Takto vysoký rozdíl v Mošnově není moc obvyklý a pokud se vyskytne, tak nejčastěji na jaře. Důvod je především radiační počasí. Toto počasí totiž vyzařuje v noci teplo z povrchu do volné atmosféry. Přes den však již při jasném počasí má Slunce sílu a aktivní povrch se začne velmi rychle ohřívat. Největší amplitudy vznikají v údolích, kde studený vzduch stéká po kopcích dolů a udržuje se zde. Velmi specifické lokality pro vysoké  teplotní amplitudy jsou na Šumavě.

  

 

Bouřkový seminář Radostovice 2013 aneb konec jedné éry?

Letošní ročník bouřkového semináře v Radostovicích se uskutečnil o něco později než v předešlých letech a to konkrétně o víkendu 14. až 16. 6. 2013. Pořadatelé tohoto semináře jsou členové AMS-o.s. a zástupci ČHMU v čele s Martinou Francovou a Martinem Setvákem. Semináře se pak pravidelně zúčastňují zaměstnanci českého i slovenského hydrometeorologické ústavu. Zejména pak pracovníci RPP a letečtí meteorologové. Hojnou účast zastupují i členové AMS – o.s., kteří každý rok připravují reporty bouřek přímo v terénu.  Za ESWD  byl letos přítomen i Tomáš Púčík, který připravuje mmj. i výstražné předpovědi na nebezpečné bouřkové jevy na webu Estofex.

V pátek v podvečerních hodinách byl seminář zahájen dvojicí Prouza, Ronge, kteří představili novinky v AMS-o.s. za poslední rok + chystané akce. Počet členů letos již vzrostl na 25 a skupina dále bude provádět reporty z bouřek. Pro sledování bouřek v terénu byla představena aplikace pro chytré mobilní telefony, která pomoci GPS zjistí aktuální polohu a přenese ji do google map. U pozice bude napsáno jméno a telefonní číslo na tuto osobu. Meteorolog z RPP nebo CPP pak může tuto osobu kontaktovat a ověřit si, jak vypadá bouřka v reálu. (Silný vítr, přívalové srážky, kroupy atd.) V budoucnu je v plánu zrealizovat jednoduchou aplikaci reportu přímo z terénu.

Sobotní program zahájil Tomáš Púčik, který zde zastupoval projekt ESWD (Evropský server meteorologické databáze). Tato databáze slouží pro pozemní report nebezpečných jevu, jakými jsou například kroupy, přívalové srážky, tornáda, nárazy větru atd. Tomáš nám představil 4 skupiny věrohodnosti, protože každý uživatel, který přispívá na tyto stránky má pověření podle speciálních kriterií. Pokud například osoba bez fotky, bez pověření a bez dalších informací přidá na portál nějaký jev, tak jeho záznam je nutno brát s rezervou a čeká se na nějaké další potvrzení. Naopak uživatelé, kteří komunikují s členy ESWD nebo jsou dokonce zaměstnanci nějakého met. institutu, mají vyšší stupeň ověření a i k reportu je kladen větší význam.

Z regionálního předpovědního pracoviště v Plzni zde byl přítomen i RNDr. Jan Sulan, který představil základní bouřkové indexy s důrazem na rosné body. Jako hlavní faktory pro vznik bouřky pak zmínil vysoké hodnoty CAPE, střih větru a přítomnost CINu. Zejména pak silné večerní bouřky mohou vzniknout právě až po proražení zádržné vrstvy. Naopak pokud konvekci nic nebrání, tak se začnou tvořit přeháňky již v dopoledních hodinách a míra lability se rychle vyčerpává. S panem Sulanem jsme se domluvili, že zde na letišti a jeho okolí budeme sledovat vznik bouřek a jejich závislost na rosném bodě.

Tomáš Púčik měl ještě jednu prezentaci a to na téma Předpověď bouřek s využitím parametrů v rámci střední Evropy a jeho prezentace se opírala o diplomovou práci ze sondážek aerologického měření. Byla zde například představena statistika všech sondážek v rámci střední Evropy a okolí, kde jsou relativně nejlepší podmínky pro vznik bouří. Absolutně nejlepší podmínky jsou pak v oblasti severní Itálie, kde se často kryje střih větru s velkou labilitou a navíc Jaderské moře této oblasti dává neustálý přísun vlhkosti.  Naopak nejhorší podmínky jsou ze sondážek v Prostějově. Vznikla zde však připomínka, že z této stanice jsou dlouhodobě nižší rosné body a to přesto, že v okolí jsou například o 3 až 4°C vyšší. Příčiny jsou nejasné.

Lukáš Ronge a David Rýva zde představili detekce blesků z Blitzortungu. Tato databáze detekuje bleskovou aktivitu nad celou Evropou pomocí malých detektorů, které je možné si zakoupit z Německa. Dále zde bylo provedeno lehké srovnání s daty CELDN, které poměrně dobře sedělo. Bohužel v tomto případě Blitzortung nemůže díky absenci licence poskytovat data na profesionální využití. 

David Rýva dále představil mapové zobrazení bouřkových dnů na území střední Evropy, která byla vytvořena z dat CELDN. Za bouřku pak byl považován i úder vzdálený od stanoviště 10km.

Ze Slovenska měl v Radostovicích prezentaci pan Rak, který zde představil malý meteoradar s dosahem 150km. Na základě tohoto radaru jsou dobře rozpoznávány v bouřkovém jádru potencionální kroupy. Zejména v Arménii pak využívají tzv. “protikroupové odstřely“.  Podle Raka se kolem sadů nachází výstřelné rampy, které jsou schopny několikrát za sebou dle potřeby vyslat do oblačnosti s bouřkou střelu a tím zničí kroupy. Toto tvrzení však nebylo podpořeno žádnými vědeckými důkazy, protože radarové snímky, které by toto tvrzení dokazovaly, nebyly úplné. I kdyby však byla tyto data úplná, tak by byla popsána pouze jedna situace. A i za popsání vícero situací, bychom s určitostí nemohli tvrdit, že za zmizení krup v oblasti mohou právě tyto rakety. Jelikož se toto zařízení nachází i v Piešťanech, kde údajně také funguje, budou kolegové ze Slovenska hledat možné důkazy i v pozemních měřeních.

Ze SHMÚ zde byli i zástupci letecké meteorologické služebny v Bratislavě, kteří prezentovali největší rizika bouřky spojené s leteckou dopravou. (húlava, střih větru, kroupy, blesky, ale i příliš vody na přistávací dráze)

V neděli zde Martin Setvák RNDr, CSc. představil experimentální snímání družicemi MSG, které bude snímat povrch po 2,5 minutách Z důvodu, aby byl lépe zachycen overshooting tops (přestřelující vrcholy) v bouřkové oblačnosti. První experimentální spuštění bude dnes v 11:00 SELČ a ukončeno bude ve 23:00 SELČ. Maximální doba provozu je 24h. Tento týden bude možno provést ještě jedno spuštění, které bude pravděpodobně naplánováno na středu či čtvrtek.

Na odlehčení pak přispěl prezentací i Karel Lípa, který zde vystoupil s prezentací Tereza, život a dílo. Tento projekt pracuje zejména s dětmi se zaměřením na přírodu, částečně i na meteorologii.

Celý seminář ukončila závěrečná diskuze, zejména pak na téma Bouřkový seminář 2014. Čhmú již pravděpodobně nebude mít k dispozici rekreační středisko v Radostovicích, protože ho musí z legislativního zavřít nebo prodat. Všichni přítomní však byli jednoho názoru. Další seminář v roce 2014 se uskuteční, jen zřejmě na jiném místě.  

  

   

 

 

Ačkoliv jsme se již přehoupli do druhé poloviny března, tak letošní zima se v žádném případě nevzdává. Tento týden byl vysloveně zimní a hned na několika místech to i paní zima dokazovala.

  • Na začátku pracovního týdne se vyskytlo velmi silné sněžení v Německu, Belgii, ale i ve Francii. Bylo uzavřeno několik cest a jedna osoba byla dokonce usmrcena. Na některých místech v severním Německu napadlo až 50cm sněhu.
  • Slovensko a Maďarsko zasáhl v druhé polovině pracovního týdne blizard, kdy kolem tlakové níže, která se posunovala přes Ukrajinu dále na sever, vpadl do střední Evropy arktický vzduch ze severu. Na Slovensku a v Maďarsku foukal velmi silný vítr. Na Chopku byl dokonce zaznamenán náraz až 66m/s a pocitová teplota kolem -50°C! Závěje zavírali cesty i v nížinách Maďarska a Slovenska
  • Extrémně silný mráz zasáhl v sobotu Českou Republiku, kdy Kvilda – Perla na Šumavě měla minimální teplotu -26,6°C. Velmi nízké teploty měly i ostatní stanice.

Navíc to vypadá, že se zima vzdávat nechce, protože zásob ledového vzduchu na severu je letos opravdu hodně. Pomyslnou přetahovanou s teplem, tak zatím ledová hmota pohodlně vyhrává.

Pro zajímavost se tady nabízí loňský rok a to stejný týden od 11.3. do 17.3. 2012.

 

Graf_12.jpg

Obr.1: Srovnání teplot v týdnu od 11.3. do 17.3. v letech 2012 a 2013 s rekordy pro datum 17.3.(LKMT,Čhmu)

Na grafu je dobře vidět, že i maxima v letošním roce byly občas nižší než minima v roce 2012. Příčinu musíme hledat ve směru proudění, ale hlavně teplotní rozložení hmot nad Evropou.

Obr.:2 Teplota v hladině 850hPa 17.3.2012(wetterzentrale.de)

Obr.3:Teplota v hladině 850hPa 17.3.2013(wetterzentrale.de)

 

Zatímco v loňském roce se koncentrace nejvíce ledového vzduchu orientovala v oblasti Gronska a do Evropy se mohla transportovat pouze přes oceán, tak letos je jí více nad Skandinávii. Dalším faktorem je pak tlaková výše právě nad Gronskem, která tlačí ledový vzduch stále k jihu. Je pravděpodobné, že letos se jara jen tak nedočkáme a vpády ze severu ještě nějakou dobu budou hrozit.

 

OD ČERVNA LETECKY Z MOŠNOV DO LONDÝNA

Irské aerolinky Ryanair, které jsou největším nízkonákladovým dopravcem v Evropě, budou od letošního června provozovat z Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově pravidelnou linku na letiště Stansted. Létat bude třikrát týdně, a to v úterý, čtvrtek a sobotu. Letenky by v předprodejích měly stát 20 až 30 euro a ročně se počítá s přepravou až 40 000 lidí.

Zdroj: ČTK

 

Přehled počasí mezi 21.12 a 2.1. ve Finsku

Moje cesta do Finska započala ráno 21.12. 2012. Po příjezdu do Wroclawi bylo zataženo nízkou stratovitou oblačností a teplota na letišti se pohybovala kolem -5°C, a neležel žádný sníh. Cestou na severovýchod při mezipřistání ve Waršavě se počasí i sněhová pokrývka značně změnila. Teplota se pohybovala kolem -11°C a sněhu bylo odhadem kolem 20cm. Večer kolem 22:30 místního východoevropského času jsem dorazil do Helsinek. Panovalo oblačné počasí s teplotou kolem -13°C a sněhu bylo skutečně mnoho podle finské meteorologické služby v tento den hlásilo letiště v Helsinkách 55cm, což odpovídalo. Rozdíly teplot mezi střední Evropou a východní Skandinavii byly tento den skutečně značné a v následujících dnech se měly ještě zvýrazňovat, protože teplé proudění z jz se postupně dostávalo dál a dál do střední Evropy.

Další den začal pro mě prakticky hned od půlnoci, protože nebylo možné sehnat v časných ranních hodinách ubytování. Takže kolem 2:00 ráno sem dorazil Do Riihimäki, zde se teplota pohybovala kolem -17°C a foukal mírný východní vítr. Sněhová pokrývka lehce poklesla důsledkem oddalování od moře, i tak se pohybovala kolem 43cm. V následujících hodinách jsem dorazil do města Hämeenlinna, kde byla teplota ve večerních hodinách -18°C. Ještě co mě tento den poměrně zaujalo je vlhkost, tu jsem měřil a dosahovala pouhých 23%.

Ráno 23.12. v Hämeenlinně začalo velmi studeně, teplota poklesla až na -20°C. Tento pokles teploty byl způsoben alespoň částečným vyjasněním. V tento den, jelikož se hotel zavíral, jsem se přesunul ještě více na sever do města Tampere.  Přes den se v Tampere teplota vyšplhala na -12°C. Slunce na 61,5° rovnoběžce vyšplhalo asi 5° nad obzor. V Tento den a možná ještě 29.12. bylo za dobu mého pobytu ve Finsku nejméně oblačnosti. Sněhová pokrývka ještě trochu poklesla na 35 -40cm.

Na Štědrý den se chovalo počasí typicky vánočně, během dne se postupně zatahovalo, i když slunce prosvítalo. Během dne se postupně přidalo sněžení, které bylo silnější zejména v okolí jezer. Konkrétně se jedná o jezera Näsijärvi a Pyhäjärvi. Mám podezření, že se tento den vyskytl tzv. jezerní efekt, který se vyskytuje u velkých jezer v USA, samozřejmě, že zde to bylo v daleko menším měřítku. Teplota se po celý  den pohybovala kolem -10°C a napadlo asi 7cm nového sněhu, který byl však vlivem větru poměrně rozfoukán.

Další den v Tampere na Boží hod vánoční přecházela okluzní fronta. Celý den zataženo, větrno a se sněžením.  Napadl další sníh, takže celkem mohlo ležet až 10cm nového sněhu, sněhová pokrývka se tak pohybovala kolem 44cm, ale bylo to značně rozfoukané, proto byl problém to měřit. Teplota tento den konstantní kolem -12°C.

Na 2. Svátek vánoční jsem zažil vůbec nejchladnější ráno, a to i přesto že se nevyjasnilo tak teplota poklesla na -22°C, ale je nutno zdůraznit že přece jen ve městě teploměr ukazoval jen -16°C, protože při takových teplotách se projevuje výrazně vliv jakékoli zástavby a Tampere je už přece jen větší město podobně velké asi jako Olomouc. V tento den jsem podnikl výlet na západ do města Pori k Botnickému zálivu. Od jz až j přecházela do jižního Finska teplá fronta. Takže cestou na pobřeží se výrazně oteplovalo a teplota v Pori byla -7°C. Výrazně se zvedla vlhkost a postupně se přidávalo i sněžení. Sněhová pokrývka v Pori byla přeci jen menší ale tentokrát nebyl čas měřit ale odhadem to mohlo být kolem 35cm chyběl nový sníh, který byl v Tampere vlivem pravděpodobného jezerního efektu. Ústí řeky Kokenmäen, která se vlévá do Botnického zálivu bylo zamrzlé.   Večer po návratu do Tampere, také postupně začínalo sněžit ale ne významně, byla teplota -7°C. Teplota na krajním jz Finska se dostávala nad 0 a Turku tak večer hlásilo již +1°C.

Dne 27.12. jsem se přestěhoval do Järvenpää asi 15km severně od Helsinek. Přes den se občas vyskytoval déšť při teplotě 0°C, který namrzával a vytvářel ledovku, k tomu foukal poměrně svěží jz vítr cca kolem 5m/s. Během večera se postupně ochlazovalo na -3°C. Sněhová pokrývka zde činila 40cm i s ledovou krustou.

Během 28. Prosince jsem se opět přestěhoval do Hämeenlinny, po celý den bylo počasí zatažené s teplotou kolem -2°C. Sněhová pokrývka měla kolem 40cm rozdíl byl patrný na povrchu sněhu, kde nebyla tak silná krusta jako v jižněji položeném Järvenpää. Během večera teplota klesala až na -5°C.

Ráno 29.12 v Hämeenlinně bylo mrazivé teplota poklesla až na -12°C a byla mrznoucí mlha, při které se tvořila fotogenická námraza. Tento den jsem využil na návštěvu parku Oulanko nacházející ho se cca 5 km od města. Teplota byla mimo město ještě nižší a na zamrzlém jezeře se pohybovala kolem -14°C. Pocit chladu umocňoval vítr, který byl na hladkém zasněženém povrchu jezer výraznější než v členitém terénu parku. Během večera se začínala nasouvat oblačnost frontálního systému a tak večer se oteplilo na -8°C. Sněhová pokrývka se neměnila.

Od 30.12 přichází na jih Finska obleva. Dne 30.12 je její projev stále ještě minimální a to i díky severnější poloze Hämeenlinny. Během dne převládá zatažené počasí a občas padá mrznoucí déšť. I zde se tak tvoří 1cm vrstva ledu na sněhové pokrývce. Večer k mému údivu však opět sněží a napadne cca 1-2cm sněhu. Teplota se po celý den držela kolem -1°C.

Na Silvestra se opět stěhuji na jih do Järvenpää. Zde po příjezdu z Hämeenlinny je tepleji. Teplota se zde pohybuje kolem +1°C a občas se vyskytuje déšť nebo déšť se sněhem. Na zemi je vše obalené ledem, avšak předměty, kde není sníh či stromy jsou již bez ledu. Sníh poměrně slehává i tak je ho stále kolem 33cm s ledovou kůrou. S příchodem večera srážky výrazně zesilují. Zesiluje i jz vítr, který fouká kolem 6m/s s nárazy kolem 10-12m/s. Déšť, který  namrzal na sněhové pokrývce při +0,5°C se mění rychle na sněžení a teplota poklesla 1.1. 2013. ve 1:00 hodin na -0,3°C. Napadly 2-3 cm mokrého sněhu.

Na Nový rok ráno je zataženo a sněžení opět přešlo v déšť, tentokrát však už déšť nenamrzá, protože teplota se pohybuje kolem +1,5°C. Srážky sou poměrně vydatné, tudíž je všude mnoho vody a ledu zároveň. Kolem poledne se vydávám na poslední výlet do Helsinek, kde je počasí mimořádně nepříznivé. Celý den mrholí a teplota se pohybuje až kolem +3°C. Sněhové ztráty jsou v Helsinkách významné z 55cm 21.12. 2012., jsem naměřil přímo u pobřeží Finského zálivu 1.1. 2013. cca 25cm. Večer po příjezdu do Järvenpää teplota klesla vlivem vzdálenosti od moře a pohybovala se kolem +1°C. Sněhová pokrývka ve vnitrozemí výrazněji netála na rozdíl od pobřežních oblastí. Sněhové ztráty zde mohli činit kolem 15% na rozdíl od Helsinek kde to bylo až 60%. Po celý den bylo také větrno.

Poslední den mé cesty po Finsku se vydávám na letiště do Helsinek. Ráno padá déšť se sněhem a je +0,7°C. Hranice sněhové pokrývky šla vidět z letadla jen částečně, protože bylo poměrně dost oblačnosti. Ale dá se říci, že končila přibližně na sv Polska v oblasti Suwalki. Při příletu do Waršavy dne 2. Ledna nebyl žádný sníh a teplota se pohybovala kolem +4°C a oblačno. Ve Wroclavi bylo počasí podobné.

  Obecná mapa: poz. body jsou místa kde sem byl  

http://mapy.cz/#x=23.557229&y=60.904781&z=7&rp=m&m=uFHMXyTChsuFT5py8DxMuEW8GyUaZwu2fzqyV.mluChdtyYwxh9ytlCegh

21.12: Wroclav, Waršava, Helsinky - Vantaa

22.12: Riihimäki, Hämeenlinna

23.12: Hämenlinna, Tampere

24-26.12: Tampere

27.12: Tampere, Järvenpää

28.12: Järvenpää, Hämenlinna

29-30.12: Hämenlinna

31.12: Hämenlinna, Järvepää

1.1: Järvenpää, Helsinky

2.1: Järvenpää, Helsinky- Vantaa, Waršava, Wroclav

 

Zdroje: vlastní pozorování, Finská meteorologická služba.

D. Abrahámek

 

 POČASÍ BYLO NA ŠTĚDRÝ DEN NESPRAVEDLIVÉ

Nutno říci, že letošní předpověď počasí na Vánoce byla velmi složitá, protože soupeřily o střední Evropu dvě naprosto odlišné vzduchové hmoty. Na jedné straně tlaková výše, kde byla obrovská zásoba ledového a suchého vzduchu a na straně druhé byl Altantik se svou jihozápadní vlhkou a teplou složkou. Modely si vůbec nevěděly rady a jak se říká, každý chvilku tahal pilku. Jednou tak ukazovaly teplé JZ proudění s deštěm a za šest hodin zase ledové počasí s teplotami přes den hluboko pod bodem mrazu a slunečním počasím. Nakonec vyhrála opět statistika, protože v období kolem Vánoc se často k moci dostane právě Atlantický oceán. Je pravda, že kdyby byl leden, tak má naopak větší šanci Sibiřská tlaková výše a pevnina.

Česká Republika však skrývá velmi zajímavé geografické nástrahy, které dokážou zkomplikovat už tak citlivé předpovědi. Přes naše území během neděle postupovala teplá fronta, na které se vyskytovalo sněžení, které však od západu postupně na většině území přecházelo ve srážky dešťové. Do výšky se totiž dostávala velmi rychle kladná teplota. V Čechách se většinou oteplovalo i při zemi, takže sníh, který přechodně vytvořil pokrývku, rychle tál. Na Moravě byla situace složitější. Zde sněžilo v podstatě celý den a déšť zde začal přecházet spolu s tmou. Mělo to však háček. Jelikož bylo proudění při zemi z JZ, nedošlo v rezistentních oblastech při zemi  k ochlazení. To znamená, že déšť, který pada,l okamžitě namrzal a začala se tvořit ledovka. Na některých místech na Moravě napadlo až 10cm sněhu a ledovka se tvořila i na sněhové pokrývce. Mrznoucí déšť padal na Moravě celou noc, a tak na ráno 24.12. ležela na zemi pokrývka  ledu a sněhu. Navíc byly obaleny i stromy, které když vál vítr zvonily. Nejhorší situace však byla na silnicích, kde se vytvářela až 5cm tlustá ledovka, která znemožňovala se bezpečně pohybovat s autem.

Zatímco na Moravě bylo ledové království, tak do Čech dorazilo jaro. Teploty se zde pohybovaly kolem 10°C, místy dokonce i vyšší. Nejvyšší teplota však včera byla zaznamenána v Javorníku na severní Moravě (14,1°C), kde se opět objevil náš již známý fénový efekt. Na jižní a střední Moravě se maximální hodnoty pohybovaly kolem +1°C, a tak tání bylo minimální. Na Štědrý večer se pak začalo vyjasňovat a teploty šly vlivem vyzařování opět pod nulu. Začalo se vytvářet náledí a v místech, kde sníh přeci jen přes den pomalu tál i zmrazky. Během šesté hodiny večerní se pak tyto místa zahalily do mlhy.

Jinak vše bylo na SV území, kde se díky Moravské bráně projevilo JZ proudění a již během dne zde sníh velmi rychle roztál. Teploty zde přes den vystoupily až ke k 4°C a nebyla zde tolik četná ledovka. V Čechách se na Štědrý večer pohybovaly teploty kolem +10°C.

Trošku nadneseně tak můžeme říct, že každý tip, jaké budou Vánoce, byl správný. V Čechách a na SV byl Štědrý den na blátě, na Vysočině a na Moravě, kromě SV na sněho-ledu.

V dalších dnech budeme mít stále velký rozdíl mezi Čechami a Moravou. Morava by měla zůstat chladnější.  

Obr. 1: Velmi teplý Štědrý večer v Praze s dobrou dohledností.(CHMI)

Obr. 2: V Ostravě – Porubě bylo také teplo. Na obrázku jde vidět i slavnosntí ohňostroj.(CHMI)

Obr. 3: V Olomouci – Holici byla silná mlha, s teplotou slabě pod nulou a sněhovou pokrývkou.(CHMI)

 

VÁNOCE NA SNĚHU, LEDU ČI SNĚHU?

Mezi nejčastější otázky na meteorology patří zcela jistě ta, jestli budou bílé Vánoce? Možná díky pohádkám a různým starým obrázkům si často lidé představují Vánoce na sněhu, a když to tak není, jsou zklamání. Avšak nutno dodat, že Vánoce na sněhu jsou spíše jevem výjimečným. Toto přání není jen výmysl střední Evropy, ale i například v USA se na toto téma natočila spousta filmů a zázrak v podobě sněhových vloček tak často byl hlavním motivem scénáristů.

U nás ve střední Evropě se však chová počasí většinou zcela jinak, než si lidé přejí, protože v tomto období přichází obleva. Může za to probuzení Atlantiku, který do Evropy přinese vlhčí a teplejší vzduch a Vánoce jsou tam na blátě. 

Letošní počasí je však trošku odlišné a to zejména díky tomu, že obleva letos přišla o týden dříve. Již 15. prosince se totiž dostal ke slovu částečně Atlantik a v celém výškovém profilu se oteplilo. Poslední dny tak panuje nad ČR velmi nepříjemné počasí, kdy teploty jsou přes den i v noci slabě nad nulou, je zataženo a mrholí nebo slabě prší. Změna by měla nastat zítra, kdy by se během dne mělo od SV citelně ochlazovat. Pronikne k nám totiž přízemní ledový vzduch z Polska. Na Moravě by se už do Vánoc v podstatě nemělo oteplit. Naopak v neděli pronikne do východní části střední Evropy arktický vzduch ze SV. Během víkendu by ještě před tím měla přes naše území postupovat rozpadají se fronta, která by mohla přinést sněžení. Zatím není jasné, jak budou srážky intenzivní, ale je pravděpodobné, že by se slabá sněhová pokrývka mohla vytvořit. Štědrý den se z dnešního pohledu jeví, jako velmi mrazivý a jasný. Naše území totiž bude ovlivňovat tlaková výše se středem nad severní Evropou. V dalších dnech se bude postupně oteplovat, zejména pak ve vyšších hladinách a začne se tvořit inverze.

Ještě včera byl k vidění v médiích článek o tom, že bílé Vánoce opět nebudou. Tento článek však nebyl vytvořen z pera meteorologů. Ještě včera byla situace velmi nejistá, protože o svou pozici se pere stále Atlantik. Říci při takové situaci dopředu konkrétní předpověď je absolutně nesmyslné. V tuto chvíli to vypadá, že se situace stabilizuje a že přechodně pevnina zvítězí a tím i Vánoce budou na ledu, někde i na sněhu.  Důležité je také zmínit fakt, že je podstatné, kde se budete nacházet. Obecně totiž bude platit pravidlo, že čím více na západ, tím bude tepleji. I tak je nutné brát tuto předpověď s menší rezervou.

AKTUALIZACE 19:30

A rezerva byla na místě. O tom, jak je situace nevyzpitatelná svědčí večerní výstupy modelů, které otočily o 180° a to doslova. Místo ochlazení čekají příliv velmi teplého vzduchu od jihu, což by znamenalo velkou oblevu i pro horské oblasti. Je jasné, že numerické modely mají v posledních dnech velké problémy a dělat některé závěry je v těchto chvílích opravdu zbytečné. 

 

                      Listopad 2012 pravděpodobně spíše inverzní 

Podle předběžného odhadu, který byl vydán v první polovině října, zatím vyšla pouze první etapa předpovědi, kdy se na konci října nebo na začátku listopadu čekal první letošní vpád, který nakonec přinesl první sněžení a dokonce i sněhovou pokrývku na většinu území ČR. Další vpád se pak čekal kolem 15. Listopadu, ale situace se otáčí. Severoatlantická oscilace, o kterou byl tento odhad opřený, jde do výrazného plusu. Pak bude spíše kolísat a to bude stačit k tomu, aby se nad Evropou vytvořila tlaková výše. Pro počasí ve střední Evropě to tak znamená nejprve teplé počasí, protože k nám bude proudit teplý vzduch od jihu spolu se silným větrem (fénem). Jakmile se bude tlaková výše přibližovat ke střední Evropě, začne se vytvářet inverze a zejména v nižších vrstvách se postupně bude ochlazovat, protože sluneční paprsky nebudou moci zahřívat aktivní povrch.

Kdy se tlakové pole znovu změní, zatím není jasné, ale je pravděpodobné, že po většinu listopadu bude převládat v ČR inverzní charakter počasí.

V současné době vyšla i předpověď meteorologů z Accuweather. Ti čekají nástup zimy v průběhu prosince a také počítají s tím, že by měla mít střední Evropa vyšší pravděpodobnost sněhu. Teploty se čekají spíše v průměrných hodnotách. Znovu musíme upozornit, že se jedná pouze o odhad a může se vztahovat na krátkodobou situaci. Předpovědět všechny možné varianty, které se za zimu vystřídají, nemá smysl.

Předpověď naleznete na této webové stránce accuweather.com

 

         Experimentální odhad počasí na listopad a prosinec 2012

S tím jak neustále jdou dopředu technologie, tak i uživatelská náročnost v různých oborech stoupá a každý čeká víc a víc. To platí i v meteorologii. Každý musí uznat, že za posledních 20 let meteorologie jako taková udělala velký pokrok, ale stále má v některých záležitost mezery. Velmi dobře se zpřesnila předpověď na 24 hodin a i předpovědi na tři dny jsou více méně docela úspěšné. Každým dalším dnem navíc se předpovědi stávají méně a méně přesné, až se dostaneme do bodu, kdy už se nejedná ani tak o předpověď jak o hrubý odhad.

Každý by měl vědět, že předpovědi na více jak týden jsou pouze orientační a hned druhý den to může být vše jinak. V poslední době se však objevují v Evropě i tzv. sezónní předpovědi po vzoru kolegů z USA. Tyto předpovědi (odhady) jsou velmi hrubé a zaměřují se spíše na území jako celek a berou v potaz delší časový úsek.

Tyto dlouhodobé odhady jsou neoficiální a nikdo by se podle toho neměl řídit a plánovat si podle toho dovolenou. Jsou to spíše orientační a experimentální  práce, kdy se zkouší zjistit předem, jak by mohla v dané oblasti fungovat cirkulace.

Přesně o cirkulaci to celé je. V podstatě se zde neberou v potaz frontální systémy, vyjasnění, větry či oblačnost, ale hlavní stavební jednotkou je v tomto případě rozložení klíčových tlakových útvarů.  Mezi těmito tlakovými útvary se pak odehrávají menší mezoklimatické procesy, ve kterých můžeme pak pozorovat mikroklimatické činitele atd. atd. Celý systém je navzájem propojený a proto je tak těžké sestavit úspěšnou předpověď. Pokud se ale zaměříme pouze na makroklimatické velikány, tak jsme alespoň částečně schopni nastínit, co by se mohlo v atmosféře odehrávat v následujících třeba 3 měsících.

Faktorů, které ovlivňují postavení klíčových tlakových útvarů je hned několik, ale některé by mohly být důležitějšími.

Vliv Severoatlantické oscilace (NAO) a Arktické oscilace (AO)

Již v článku zde, jsme vás odkazovali na bakalářskou práci Davida Abrahámka, který zde analyzuje několikaletou datovou řadu, kde hodnoty oscilace určují trend počasí zejména v zimních měsících v USA ale i v Evropě.

Z práce jasně vyplývá, že při tzv. záporné NAO se nad Grónskem vytvoří tlaková výše, která zablokuje severní dráhu nížím a ty nemohou postupovat dál na východ. Jedinou možnost jak se dostat do Evropy je jižní drahou do středomoří a zde pak jsou buďto v západní Evropě nebo pokračují dál na východ.

Obr.1: Blokující tlaková výše nad Grónskem 21.11. 2010 (wetterzentrale)

AO velmi často koreluje s NAO, kdy pokud AO spadne do záporu je pravděpodobné, že se na severní polokouli někam rozlije vpád do jižních šířek.

Jak NAO ovlivňuje počasí u nás

Proudění rozdělujeme mezi dva základní tipy. Zonální proudění, probíhají od Z na V a meridionální proudění probíhající od severu k jihu.

Zonální proudění se může vyskytovat v podobě čistého západního nebo SZ, či JZ proudění. Většinou do ČR přináší vlhkou oceánskou hmotu a záleží, jak moc je osa ukloněna. Pokud se vyskytuje JZ proudění tak i v horských oblastech máme oblevu a navíc tato situace může trvat dlouho. Příkladem může být leden 2007. Čisté západní proudění je většinou složen z teplých a studených sektorů, kdy se na horách střídá déšť se sněhem. SZ proudění přináší na hory sněžení a déšť se sněhem se pak střídá v nížinách. Tato situace se například vyskytovala loni v prosinci, kdy na horách napadlo obrovské množství sněhu, naopak nížiny byly většinou bez něj. Rozhodoval zde každý výškový metr. Tyto situace se vyskytují především v kladné oscilaci.

Pokud máme oscilaci kolem nuly, můžeme to nazvat teorii chaosu, kdy se v podstatě může stát cokoliv a záleží na mnoho dalších vlivech, jako je například teplota oceánu.

Pokud se však vyskytuje oscilace v záporných hodnotách, tak se zablokuje tzv. zonální proudění a s ním je vychýlen i Jet stream (rychle vanoucí výškový vítr). Vzduchové hmoty se míchají od jihu k severu a naopak. Zde je extrémně důležité, na jaké straně se nacházíme a jestli k nám zrovna proudí vzduch od jihu nebo od severu. Pokud se tedy v západní Evropě vylije vpád velmi studeného vzduchu od severu, tak ve východní Evropě se bude vyskytovat advekce velmi teplého vzduchu od jihu. Často se zde stírají rozdíly v nadmořské výšce.

Pro počasí v Evropě je velmi důležité postavení Grónské výše, která se při záporné oscilaci začne tvořit a blokuje tak průchod Atlantiku. Pak však záleží, kam zasahuje výběžek této výše. Zde platí jedno pravidlo.

Na začátku zimního půlroku, tedy zhruba v říjnu výběžek často zasahuje na sever, naopak nad JV Evropou se ještě udržuje “letní“ výše, která prodlužuje teplé počasí v JV Evropě. Naopak největší produkci níží obstarává Atlantik kolem Britských ostrovů. V Evropě se často vyskytuje spíše stabilní počasí a panuje zde tzv. babí léto. Studený vzduch na severu totiž ještě nemá takovou sílu, aby sváděl boj s teplým kontinentálním nad Evropou. Tohle v podstatě platí i pro letní část roku. Můžeme tedy zjednodušeně říci, že záporná oscilace v létě přináší do Evropy spíše teplejší počasí. Naopak v Británii je často deštivé počasí a jsou zde podprůměrné teploty (letošní Olympiáda v Londýně).

Situace se mění během listopadu, kdy produkce ledového vzduchu roste, naopak teplý vzduch nad Evropou díky slabému slunečnímu záření klesá. Do opozice se tedy dostává teplo a jižní složky se postupně odsouvá na východ.

Tohle jsou obecná sezónní pravidla, která se většinou (ne vždycky) vyskytují při záporné oscilaci v podzimních až zimních měsících.

V zimních měsících pak záleží na síle záporné hodnoty. Představme si osu, která se vyskytuje od Anglie až po Ural. Na ose leží čísla od -3 do +3, což jsou v našem případě hodnoty oscilace.  Místo vpádu se většinou pak uchyluje podle těchto hodnot. Například v roce 2009 se při tlakové níži Daisy oscilace dostala až k hodnotě -2,5. Teploty ve výšce až k -15°C se objevovaly i ve Velké Británii, naopak ve východní Evropě šla teplota až k +15°C. Již méně na západ se dostal vpád například na začátku prosince v roce 2010, kdy hodnota NAO činila -1,4. Tehdy byl nejsilnější vpád v Německu. Naopak v roce 2011 na Štědrý den, byla NAO v + 1,4 a vpád v tu dobu mířil někam do východní Evropy, tedy do Rumunska či Bulharska. Tyto hodnoty je však nutné brát s rezervou, protože záleží ještě na mnoho dalších faktorech, ale trošku k tomu přihlížet můžeme.

Sezonní odhad na listopad a prosinec

Již jsme si tedy nastínili to, jaký má vliv především NAO na počasí v Evropě a teď tyto zkušenosti pojďme zkusit vložit do krátké budoucnosti. Stanovme se si pět bodů, které budou klíčové pro celkový výsledek.

1. Statistika teplot

V letošním roce se vyskytlo již 7 po sobě jdoucích nadprůměrných měsíců, kdy od března do srpna  průměrná teplota v Mošnově neklesla pod 2°C. V záři to pak bylo také nadprůměrné číslo, ale odchylka se zastavila na +1,1°C. Navíc je velmi pravděpodobné, že dalším nadprůměrným měsícem bude měsíc říjen. Série by tedy měla 8 nadprůměrných měsíců (odchylky vyšší jak 0,8°C) což se naposled stalo v extrémně teplém roce 2006/2007, kdy ovšem před tím i po, byla řada měsíců v podprůměrných nebo alespoň v záporných odchylkách.  Je tedy velmi pravděpodobné, že v následujících několika měsících přijde průměrný nebo podprůměrný měsíc.

Graf 1 : Průměrné měsíční odchylky od roku 2000 do roku 2012 včetně v Mošnově (Chmi, LKMT Mošnov)

2. Srážkový deficit

Letošní rok je zatím spíše podprůměrný a po suchém jaru a létu zejména na Moravě by měla přijít kompenzace. Proto bych spíše vyloučil suchou anticyklonální situaci, ale jedním dechem musím dodat to, že jsou místa v ČR, kde již srážky převyšují průměr. Naopak velké sucho trápí například jižní Slovensko.

Obr.2: Srážkový deficit v roce 2012 činí například ve Strážnici zatím cca 80mm(chmi)

 3. Teplé moře ve Středomoří

Letošní teplé léto v Evropě samozřejmě již odchází, ale Středozemní moře bude mít velmi dobrou tepelnou paměť a tak především v první půlce zimního období by při střetu dvou vzduchových hmot mohlo dojít k velkému rozhraní a k tvorbě níží nad Jadranem či JV Evropou. Pokud zde budou mít podmínky, mohly by zde setrvávat i delší dobu.

Obr.3: Odchylky moří a oceánů ve světě. Vpravo můžeme vidět kladnou odchylku na jihu Evropy.

4.  NAO je zatím v záporu

Již několik měsíců je NAO v záporu a podle prognózy by tomu tak mělo být i po většinu měsíce listopadu a částečně i prosince. Během měsíce října budou tlakové níže především nad východním Atlantikem.

 

Obr.4 : Přehled vývoje NAO a ansámblové předpovědi na 14 dní dopředu(NOAA, GFS) 

5. Extrémní úbytek arktické ledu

Letošní rok bylo nejméně plavoucího ledu v Arktidě od začátku pozorování a to poměrně výrazně. Obecná teorie je taková, že čím více ledu se rozpustí, tím více se zředí sladká voda se slanou a tím je větší šance k zeslabení nebo k částečnému odklonění mořských proudů. V tomto případě by mohlo dojít k zeslabení Golfského proudu a tím i k utlumení vlivu oceánu.

 

  Obr.5: Vývoj plavoucího ledu a jeho minimum v roce 2012(NOAA)

Jak by mohlo počasí vypadat v listopadu a v prosinci

Je velmi pravděpodobné, že po většinu října bude ve střední Evropě pokračovat příliv velmi teplého vzduchu od jihu až JZ.

Na konci října či na začátku listopadu by však mohlo dojít ke změně v podobě překopání situace a tlaková výše nad východní Evropou by mohla slábnout stejně jako tlaková výše nad Grónskem, kdy by se oscilace měla blížit k nule. Přes severní Evropu by pak mohla pokračovat tlaková níže, která by přinesla první větší vpád do střední Evropy. Zde by pak záleželo, jak moc na jih by se dostala brázda nízkého tlaku vzduchu.

Od druhé půlky listopadu by se mohla obnovit znovu tlaková výše nad Grónskem a její výběžek by mohl zasahovat nad Skandinávii. Cyklonální situace by mohla pokračovat v jižní nebo střední Evropě.

V následujícím období by pak s tím, jak se bude dostávat NAO do kladné fáze, mohlo dojit k otevření Atlantiku a s ním i k oteplení.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr.6: Možný odhad počasí na měsíc listopad a prosinec (Danek)

 

Tak nějak by mohly vypadat následující dva měsíce. Vyjadřovat v tomto případě pravděpodobnost, zda to tak bude či ne je absolutně nesmyslné. Jedná se pouze o experimentální odhad. Podobný odhad vydají odborníci z Velké Británie a Itálie na konci října. Jejich odhad také určitě zveřejníme.

Upozornění: Tohle není oficiální předpověď počasí Českého hydrometeorologického ústavu!

                   Severoatlantická oscilace a její vliv na počasí v Evropě

Počasí u nás ovlivňuje mnoho faktorů, které jsou méně důležité a důležitější. Mezi opravdu důležitý faktor se ukázala tzv. Severoatlantická oscilace, která velkou mírou rozhoduje zejména v zimních měsích o proudění na celé severní poloukouli. Na toto téma napsal bakalářku David Abrahámek z Přerova. V dalších článcích se k NAO budeme vracet.

                                                             

                                           * Bakalářská práce *  

 

Arktické letní minimum v roce 2012

V průběhu této letní sezóny došlo v Arktidě k dalšímu překonání minima plavajícího ledu. Rozdělme si to na led, který pokrývá celou plochu oceánu (100%) a plavající led s koncentrací 15%. Minimum ledu pokrývajícího celý povrch činilo letos 2,23 milionů km². Tohoto minima bylo dosaženo 14. září 2012. Byl překonán rekord z roku 2011 i z roku 2007. V roce 2007 činila hodnota zalednění 2,92 mil. km² a v roce 2011 2,9 mil. km². Rozdíl tedy činí od posledního loňského minima 0,67 mil km². Pokud bude tento trend výrazného poklesu letního plavajícího ledu pokračovat je velmi pravděpodobné že do cca 10 -15ti let letní plavající led zmizí zcela.  Výjimkou budou pravděpodobně tvořit šelfové ledovce spojené s Grónským pevninským ledovcem. Ty budou i v létě pokrývat malou část Arktického oceánu.

Další ukazatel míry zalednění, který je ale více závislý na driftu ledu a větru v Arktidě je led s koncentrací s min. koncentrací 15%. I tady byly zaznamenány velké úbytky. V roce 2007 činilo minimum zalednění 4,25 mil km². Letos se tato oblast zmenšila na 3,49 mil km². Rozdíl činil 0,76 mil km².  Letos bylo dosaženo minima 16. září. V roce 2007 to bylo až 24. září.

Důvodů proč bylo dosaženo letos tak nízkých stavů zalednění bude vícero. V prvé řadě to bude teplejší voda v Severním Ledovém oceáně, která působí na led destruktivně zejména odspodu a ztenčuje ho. Dalším faktorem je vítr. V srpnu se v Arktidě vyskytla poměrně hluboká tlaková níže a led se výrazně lámal. Samotné teploty vzduchu nebyly toto léto nějak závratně vysoké oproti min. rokům.

Zdroje dat:  http://www.ijis.iarc.uaf.edu/en/home/seaice_extent.htm

                     http://arctic.atmos.uiuc.edu/cryosphere/

 

                                         DNY NATO 2012

O nadcházejícím víkendu proběhne na letišti Ostrava – Mošnov akce nazvaná DNY NATO 2012. Je to tradiční událost na kterou se sjíždí armádní jednotky z celého světa. Nechybí zde pozemní složky, letecké, jsou zde hasiči, policie, celníci nebo záchranáři. Loni zde bylo v součtu přes 200 000 diváků a letos se očekává ještě více. Hlavní hvězdou by měla být letecká akrobatická sestava Red Arrows z Velké Británie, která vystoupí v roce 2012 jen v dalších 4 zemích. Jejich sobotní vystoupení je však ohroženo, protože jejich podmínka je, že nesmí být nízká oblačnost, která pravděpodobně bude. Záležet bude v jaké výšce se bude vyskytovat. Návštěvníci se mohou také těšit na přelety různých nadzvukových letounů z různých koutů světa. Více informací naleznete na těchto stránkách.

Předpověď počasí pro letiště Leoše Janáčka Ostrava – Mošnov

Sobota 22. 9. 2012

Oblačno až zataženo s občasným deštěm. Jihozápadní vítr 2 až 6 m/s. Minimální teplota 8 až 5°C, maximální teplota 15 až 18°C.

Neděle 23.9. 2012

Polojasno, ojediněle s přeháňkami. Severovýchodní nebo proměnlivý vítr  1 až 4m/s. Minimální teplota 9 až 6°C, maximální teplota 16 až 19°C.

 

                                      Počasí pro svatbu

V naší práci se někdy setkáme i s dotazy, které by jste na první pohled ani nečekali. Loni na podzim jsem dostal otázku od jednoho mladého páru jaký je nejlepší den pro svatbu venku. Tahle otázka mě nejprve rozesmála a myslel jsem si, že se jedná o vtip. Po výrazu ve tváři jsem však rychle pochopil, že tato otázka je smrtelně vážná a že je mou povinností na ni odpovědět. Samozřejmě, že jsem nemohl na místě říci konkrétní den, ale přislíbil jsem, že se na to mrknu.

Nejprve jsem samozřejmě vyloučil měsíce v chladné polovině roku, tedy říjen až březen, protože v těchto dnech se i denní maxima sotva plazí přes 10°C a sněžení v tomto období není výjimkou. Říjen je sice ještě relativně teplý, ale zejména v nížinách se často tvoří inverzní oblačnost. Dále jsem vyloučil letní období, protože v tomto čase je atmosféra značně nestabilní a jakýkoliv pokus o statistiku deště by v tomto případě byl zcela zbytečný, protože bouřky se v podstatě mohou vytvořit od května do srpna kdykoliv. Zbyli mi tedy jen dva měsíce a to duben a září. Ačkoliv na první pohled duben je považován za aprílový měsíc, tak se občas najde období, kdy se nad střední Evropou usadí výše a díky vysoké deklinaci Slunce již můžeme zažít téměř letní dny. Ovšem díky prochlazenému zemskému povrchu se ještě bouřkám tolik nedaří. Naopak v září je sluníčko již nízko, atmosféra nemá takovou dynamiku, ale z léta je hodně tepla akumulováno na povrchu. Jelikož však v první polovině dubna se často objevují ještě velmi nízké teploty, tak jsem vzal v potaz i část května. Květen však už může připravit slušnou bouřkovou situaci, ale ne vždycky.

Den bez deště byl zaznamenán tehdy, pokud se za 24h nevyskytly žádné srážky. Absolutně nejméně za posledních 20 let pršelo ve dnech 9.9. a 20.9. V těchto dnech pršelo pouze 4x na území kolem Mošnova. Naopak nejvíce propršených dnů se vyskytuje 11.5. Tento den za posledních 20 let pršelo celkem 13x.

0843_0001.jpg

Je potřeba říci, že ačkoliv na první pohled by se podle toho dali najít nějaké spojitosti a některé dny jsou opravdu více náchylnější na déšť a naopak, tak meteorologicky je nutno tyto statistické údaje brát s rezervou. Mladý pár měl však svatbu 28.4.2012 a nespadla ani kapka. Přejeme hodně štěstí.

 

0844_0001.jpg

        Obrázek 1 a 2: Přehled dnů s deštěm a bez deště na území letiště Mošnov za období 1991 až     

        2011(LKMT,CHMI)

Aktuálzováno 24.8.2012    

                                     Heatburst v Česku

Horké počasí nepřináší jen vysoké teploty, ale občas se vyskytnou při takových extrémech i jevy, které bychom v našich podmínkách normálně tak často neviděli. Během včerejšího večera přes naše území přecházelo několik bouřek. Srážkově a bleskově ovlivnily sice pouze Čechy, ale i území Moravy a Slezska pocítilo jejich vliv. Po 1. hodině ranní se totiž na většině místech zvedla během chvíle teplota o 2 až 6°C. Už tak teplá noc se tedy na chvíli stala ještě teplejší.

Za všechno může kombinace velmi horkého vzduchu, jak při zemi, tak i ve výšce. Bouřky, které se vyskytovaly v Čechách, však nasávaly studený vzduch z výšky(vrcholky bouřky často dosahují více jak 10km) Jelikož je studený vzduch těžký, tak padá k zemi v podobě downburstu. V tomto případě však studený vzduch měnil svou podobu, protože když padal k zemi, tak se oteploval a vysušoval. 

graf.21.8.jpg

Obr.1: V označené části jde jasně vidět, jak spolu tři veličiny úzce souvisely.(CHMU)

 

grafstbk.jpg

Obr.2: I ve Šternberku se došlo ke krátkodobému zvýšení teploty. Teplota tak v jednu chvíli dosahovala téměř 26°C a do rána už nestihla klesnout pod 20°C, takže zde byla první tropická noc letošního roku

Tento jev se vyskytuje zejména v USA, kde se zvýšení teploty projevuje v některých případech i extrémním způsobem. Při některých případech se může teplota zvednout klidně o více jak 35°C. Tento je se nazývá Heatburst a ve slabším provedení se ukázala i v ČR. Jeho sílu však dokazuje to, že bouřky se v tu dobu vyskytovaly daleko v Čechách.

 

Jiný pohled na heatburst v Česku

z pohledu Ladislava Hrtoně

V noci z 20.8. na 21.8. 2012 byl  v Mošnově  i na většině dalších meteorologických stanic severovýchodní  poloviny ČR pozorován náhlý noční vzestup teploty, doprovázený poklesem teploty rosného bodu a zesílením větru. Pro tento jev se v angličtině používá termín heatburst. Zejména v USA byly při heatburstu pozorovány teplotní skoky o více než 10 st.C.

 

Tyto extrémní případy se většinou vysvětlují následovně:  srážky vypadávající z bouřkového oblaku s velmi vysokou základnou se vypaří ještě vysoko nad zemí, ochladí vzduch pod základnou vůči okolnímu vzduchu a ten začne prudce klesat.  Při dalším poklesu se vzduch vzhledem k absenci vodních kapek již neochlazuje vypařováním, ale naopak otepluje adiabatickou kompresí a při přiblížení k zemskému povrchu je teplejší vůči svému okolí  (za poněkud problematického předpokladu, že sestupný pohyb pokračuje setrvačností i poté, kdy se klesající vzduch stane teplejší a tedy lehčí vůči okolnímu vzduchu).

Náš případ z 20.8. se dá vysvětlit jednodušeji. 

V pondělí večer postupoval přes jihozápadní Polsko k východu výrazný bouřkový systém. Srážky dopadající samozřejmě až k zemi vyvolaly rozsáhlý downburst (propad chladného vzduchu),  který se z centra srážek, zhruba kolem Wroclavi, během dvou hodin rozšířil formou tlakové vlny do východních Čech a na Moravu. Po rekordně teplém dni se večer nad Českem stále udržoval tropický vzduch, díky malé oblačnosti a slabému proudění se  však v nížinách začala tvořit přízemní teplotní inverze. Postupující tlaková vlna přízemní inverzi rozrušila a proto byl poryv větru od severu provázen vzestupem teploty o 3 až 5 st.C  přesto, že se vlastně jednalo o studenou frontu. Na výše položených stanicích se při přechodu fronty naopak ochladilo o 3 až 5 st.C.  Pěkně to dokumentuje průběh teplot na dvojici stanic  Mošnov – Červená na severní Moravě:

                                          21          22          23          24          01          02      SEČ

Mošnov (250 m n.m.)      23,9       23,7       21,7       20,8       24,8       22,6      st.C.

Červená (750 m n.m.)     24,4       24,1       24,0       24,0       20,6       19,2      st.C.

Závěrem můžeme konstatovat, že tento typ „heatburstu“ není ve střední Evropě až natolik mimořádný, zimní studené fronty přinášejí podobný efekt a to v kteroukoliv denní dobu, nejenom v noci.       

                                Zemětřesení 16 km od letiště Mošnov

Dnes 17.8.2012 v 03:58 místního času bylo v oblasti Havířova zaznamenáno zemětřesení o síle 2,5 Rychterovi stupnice. Epicentrum se nacházelo asi 16km od našeho letiště Mošnov. Na noční však nebylo žádné zemětřesení pocitem zachyceno. Jde o to, že do určité míry se zemětřesení neprojeví, nejde cítit. Zemětřesení bylo v hloubce 8km. Je možné, že se v nejbližšího hodinách objeví ještě další slabé otřesy.

Zdroj: EMSC

 

                                          Média opět perlí

Dne 16.8. 2012 byla na TV Nova odvysílaná reportáž na téma počasí. Redaktorka televize si na chvíli zkusila roli rosničky a bohužel to dopadlo opět velmi špatně. V reportáži bylo sděleno, že od jihu k nám ze Sahary přijde tropická hmota, která zvedne teploty až na 35°C. V podstatě trošku nadsazeně je toto tvrzení správné.

 Problém však nastává tehdy, když  je Česká Republika spojována se Saharou a pouští, kdy zde teploty budou přesahovat 30°C a ráno teploty klesnou na 0°C. Meteorolog pan Havelka sice v reportáži popisuje situaci, kdy se v kotlinách mohou objevit velmi nízké teploty, ale mluvil o případu z předešlých dnů, kdy se opravdu radiační počasí objevovalo díky nižší teplotě ve vyšších vrstvách atmosféry.

 V žádném případě nemůže nastat situace, že teploty se budou pohybovat vysoko nad 30°C a ráno budeme muset škrabat auta, protože teplota bude jen kolem nuly. To že ve výšce bude teplejší vzduchová hmota ze Sahary, neznamená, že tu Sahara bude!

Celou reportáž najdete zde. Začátek reportáže je přesně ve 14:35  

 

                                                  Počasí v Chorvatsku 

Počasí v Chorvatsku v letním období je značně odlišné od toho našeho. A to zejména na pobřeží Dalmácie. Díky své poloze se zde jen málo objevují srážky a v červenci a srpnu je tu počasí vůbec velmi stabilní. Znamená to, že velmi často se zde vyskytuje jasná obloha a pokud se objeví mraky, tak nad mořem se velmi rychle rozpouští.

Od 4.8. do 11.8. 2012 jsme se vyskytovali v oblasti severní Dalmácie, konkrétně u města Šibeník. Ve zkratce shrnu přírodní zajímavosti tohoto místa v tomto období.

Teplota vzduchu

Maximální hodnoty se pohybovaly každý den na 30°C. V některých dnech však přesáhla i 35°C. Noční teploty neklesly kromě jedné noci pod 20°C a byly zde tak tropické noci. Tato teplota je však dáná zejména díky moři, které má většinou konstantní teplotu a když teplota ve výšce je nižší než 20°C, tak moře působí jako topení a otepluje i úzký pás pevniny. Jinak to může být pouze tehdy, že se zvedne vítr od pevniny a mořské teplo je vytlačováno směrem od pevniny. Podobný jev, ale slabý se právě stal poslední noc z 10.8. na 11.8., kdy teplota klesla pod zmiňovaných 20°C.

Oblačnost

U tohoto meteorologického jevu se ani moc nedá rozepsat. Snad jen párkrát nad pevninou se objevila oblačnost tipu Cumulus Fractus(málo vyvinutý kupovitý oblak) a jednou šel vidět i oblak tipu Cumulus Congestus, který už je přece jen vyvinutější a můžou z něho vypadávat vodní kapky. Nejvíce oblačnosti, avšak prvního druhu bylo poslední den, kdy se jednu chvíli dokonce obloha z poloviny zaplnila, tedy dosáhla čtyři osmin.

Vítr

Ten už byl přeci jen o něco živější. Během týdnu se postupně vystřídaly jednotlivé směry větru. Velmi silný vítr foukal v úterý 7.8., kdy dosahoval i nárazů 12m/s, ale spíše to byl konstantní průměr kolem 7m/s.  Když jsme odjížděli, tak směr větru byl už od SV a přeci jen byl o dost chladnější.

Moře

Teplota moře byla v podstatě stále kolem 26°C, ale obrovská změna nastala 10. a 11.8. Díky mořským proudům, které však šly ze spodních hlubin moře se teplota snížila na 20°C. Ochlazení bylo opravdu citelné, avšak nebylo plošné. Takovéto ochlazení může být spíše lokální a děje se například při změně atmosférického tlaku. I tak jsou v našich podmínkách tyto zajímavosti spíše utajeny a k jejímu pochopení bychom museli strávit vícero hodin studií.  

z iphona (šibenik,pláž,. (13).JPG

Foto 1: Klasický pohled chorvatské scenérie. Čisté moře, dalmatská architektura, borové lesy a čistě modrá obloha

Požáry

Asi největším přírodním problémem Chorvatska jsou v těchto dnech požáry. Díky tomu, že zde téměř neprší, tak v kombinaci se skalnatým a kamenitým pohořím, kdy je v kořenovém systému jen málo půdy a tím i vody se často objevují rostliny keřovité nebo pak borovice kleče, které jsou velmi suché a pokud dojde k požáru, tak se velmi rychle šíří. Za celé období jsme v naší oblasti pozorovali hodně požárů, které byly spíše ve vnitrozemí a neohrožovali přímo turisty u moře. Avšak v neděli12.8.2012 se vyskytl požár i v oblasti letoviska Vodice(okres Šibenik). Toto místo bylo vzdáleno od našeho stanoviště asi 10km vzdušnou čarou, ale stejně jsme již ten den byli doma, takže nás požár ani ovlivnit nemohl.

Celkově je tedy počasí v Chorvatsku v tomto období spíše stabilní a na letištích bychom často dávali zprávu CAVOK.

 

                             Teplotní šoky na cestách

 

Jsou případy, kdy teplota v naších podmínkách se během několika hodin změní o 10, 15, výjimečně i o 20°C. Dále jsou tu lokality, kde zejména v zimních měsících nebo na jaře dosahují amplitudy kolem 25°C.  Mezi ty například patří Jizerka nebo Horská Kvilda na Šumavě, kde teploty při dobrých podmínkách v noci z nuly klesnou až k -20°C.

Další velké změny teploty nastávají po přechodu výrazných studených front. Pokud na naše území proudí zejména v létě teplý vzduch od jihu po přední straně níže, která se v tu dobu nachází východně od nás, teploty před frontou se mohou pohybovat až kolem 35°C. Po přechodu frontálního systému se můžeme dostat na zadní stranu tlakové níže, která nasává chladný vzduch ze SZ. Po takové výměně vzduchových hmot můžou být teploty ráno kolem 15°C a rozdíl tak během pár hodin činní více jak 20°C.

Velký teplotní však nastává tehdy, pokud překonáte určitou vzdálenost na cestách, například z velmi teplého prostředí do velmi chladného. Přesně tento případ se nám stal začátkem druhé dekády letošního srpna.

V Chorvatsku doznívala advekce teplého až velmi teplého vzduchu zejména v přízemních vrstvách a v podstatě týden zde panovala jasná obloha s teplotami kolem 35°C. V České Republice naopak zasahoval okraj tlakové výše se středem nad Skandinávii a kolem k ní k nám proudil velmi chladný vzduch od SZ. Ke všemu se ještě vyjasnila obloha, takže mohl začít proces vyzařování.

Trasa začala kolem sedmé hodiny večerní, kdy bylo sice v Chorvatsku slunce už relativně nízko, ale stále bylo prostřední velmi prohřáté a teploměr ukazoval 37°C. Tuto teplotu však musíme brát jako neoficiální, ale pro další měření sloužil stejný teploměr, tzn. teploměr v autě. Jakmile jsme vyjeli na cestu, která směřoval směrem od pobřeží, teplota velmi rychle začala klesat. Jen pár km od moře, již teplota klesla velmi rychle pod 30°C. 80km od startující pozice již teplota měla pouze 26°C a foukal zde velmi silný vítr od SV. Při cestě na sever samozřejmě teplota klesala díky tomu, že Slunce zapadlo, ale hlavně proto, že jsme se dostávali do chladnější vzduchové hmoty a bylo jasno. U hlavního města Zagreb již teploměr ukazoval 15°C a v Maďarsku již ve zcela nočních hodinách 10°C. Na Slovensku u obce Malacky jsme kolem 4.hodiny ranní zaznamenali absolutní minimum a to 5°C. Během 8 hodin a 675km vzdušnou čarou se tak teplota změnila o 32°C !

Pro tělo je to samozřejmě teplotní šok, protože pokud je celý týden zvyklý na teploty přes 30°C a pak během pár hodin vpadne do tak chladného počasí může snadněji jeho tělo prochladnout.

Bez názvu.jpg

Obr.:1 Přehled trasy a změny teploty z 11.8. 2012 na 12.8.2012 (mapy.cz)

V praktickém životě však není tato změna teploty až tak vzácná. Lidé co někdy cestovali letadlem by to jistě mohli potvrdit. Jako příklad bychom mohli zmínit turisticky oblíbenou destinaci Egypt. Pokud si vyberete místo někde u Rudého moře, řekněme Sinajský poloostrov, tak můžete v klidu na dovolenou odjet i v zimních měsících. To se zde teploty pohybují kolem 30°C a u nás může být klidně i -20°C. Rozdíl pak během pár hodin může činit neuvěřitelných 50°C.

 

 

 

Téma: energeticko-klimatický balíček EU

 

Hlavní cíle energeticko-klimatického balíčku.

 

      V první řadě je třeba si říci co to vlastně je energeticko-klimatický balíček. Je to v podstatě  soubor informací, který má za účel zejména snížit emise skleníkových plynů a  zmírnit tak klimatické změny, zejména tedy v současné době globální oteplování planety Země.

Mezi hlavní cíle  energeticko-klimatického balíčku patří  snížení emisí skleníkových plynů o 20% do roku 2020 ve srovnání s rokem 1990. Pokud se však svět dohodne na nástupci Kjótského protokolu, který vyprší už v roce 2012, chce EU snížit emise o dalších 10%. Ovšem přijetí takového dalšího protokolu může být dosti složité, zejména USA se ohrazuje proti tomu s argumentem, že by ji to mohlo ekonomicky negativně ovlivnit. Ovšem po zvolení prezidenta USA (Baracka Obami) tyto problémy nejspíše zmizí. Dalším cílem je zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie, do této skupiny patří zejména solární, větrná energie, biomasa, vodní elektrárny a další. Konečná spotřeba energie by se měla zvýšit na  20% v průměru za celou EU do roku 2020. Momentálně je jejich podíl 8,5%. Dalším bodem je, že desetinu všech pohonných hmot mají tvořit biopaliva.

     Další ožehavou otázkou je obchodování s emisními povolenkami po roce 2012. V současné době je 90% těchto emisních povolenek rozdělováno zdarma všem státům EU, které je pak přidělí jednotlivým průmyslovým podnikům v dané zemi EU. Tento systém však končí v roce 2012, kdy skončí platnost Kjótského protokolu.

     Náklady na plnění všech cílů energetického balíčku mají ročně dosahovat odhadem 0,5% HDP Evropské unie, což je zhruba 60 miliard eur. Tímto krokem se však naopak sníží závislost EU na dovozu energie o 50 miliard eur ročně.

 

Jaké změny může očekávat Česká republika v souvislosti s energeticko-klimatickým balíčkem?

      Vláda České republiky se snaží relativizovat závazek 20% snížení emisí tím, žepožaduje, aby výchozí základnu pro snížení činil rok 1990, kdy ČR měla extrémně vysoké emise. Pokud by se tedy závazek od roku 1990 tak odvíjel, Česká republika by pak nemusela přijímat v podstatě žádná velká opatření, protože toto snížení splňuje s rezervou už v dnešní době.  V ČR by pak celý systém obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ztratil smysl.

      EU si rovněž vytyčila závazný podíl na obnovitelných zdrojích  celkové spotřebě energie, který by měl na celém území EU vzrůst do roku 2020 na 20%. Česká vláda navrhla podíl ČR ve výši asi 12,5% z konečné spotřeby primárních energetických zdrojů a s velkou slávou vyjednala 13%. Přitom podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě v ČR byl v roce 2005 6,1%. Zhruba dvojnásobného navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie (na 13%) do roku 2020 bude s největší pravděpodobností dosaženo pouze v důsledku růstu cen energie z klasických zdrojů, nevyžaduje to tedy žádná dodatečná podpůrná opatření. Podklady MŽP, ČSSD i nezávislé analýzy při tom potvrzují, že ČR by mohla do roku 2020 dosáhnout 18 – 19% podílu OZE na primárních energetických zdrojích. Vládní návrh posvěcený EK tak staví v ambicích rozvoje zelené energetiky Českou republiku na úroveň Bulharska a Rumunska. (Petržílek 2008)

 

Reakce některých významných politiků na energeticko-klimatický balíček

 

 

Eurokomisař pro průmysl a místopředseda EK Günter Verheugen:

"Tyto návrhy zvýší cenu elektrické energie pro domácnosti a podniky. Toto se musí otevřeně občanům říct."

Předseda EK José Barroso:

"Přijímání opatření není zadarmo, avšak domníváme se, že můžeme omezit náklady plynoucí z našich návrhů na asi 0,5 procenta hrubého domácího produktu (více než 1,5 bilionu korun)... Naše návrhy by měly do roku 2020 snížit závislost Evropy na dováženém plynu a ropě o asi 50 miliard eur (1,3 bilionu korun)."

Podle Barrosa v souvislosti s balíčkem na každého občana unie připadnou náklady ve výši asi tří eur týdně (asi 78 korun). "Místo nákladů bychom se opravdu měli zaměřit na zisky, které z toho pro EU poplynou," dodal také.

Dánský premiér Anders Fogh Rasmussen:

"Na Evropské radě loni v březnu jsme se rozhodli, že se bude brát v potaz to, co už členské státy (v oblasti obnovitelných zdrojů) udělaly. Trváme na tom, aby EU toto rozhodnutí respektovala."

Český europoslanec Jan Březina:

"V předloženém materiálu postrádám zdůraznění významu jaderné energie pro snižování emisí CO2. Přitom se jedná o nejčistší zdroj energie, který plně vyhovuje cílům ekologické strategie EU. EU by se měla přestat tvářit, že jaderná energie neexistuje a měla by ji zahrnout mezi obnovitelné zdroje energií."

Německá průmyslová lobbistická organizace VIK:

"Evropská komise zbytečně ohrožuje cennou evropskou průmyslovou strukturu."

Sonja Meisterová z ekologického hnutí Friends of the Earth:

"Myslíme si, že v balíčku jsou některé silné prvky, které představují dobrý start na cestě k nové energetické budoucnosti EU, ale nedostatečné návrhy u emisí skleníkových plynů ukazují reálný nedostatek ambicí."

 

Pomůže skutečně energeticko-klimatický balíček EU řešit klimatické změny?

V poslední době se stalo globální oteplování velkým politickým tématem. Teď si ale položme otázku je skutečně lidstvo a jeho emise skleníkových plynů to hlavní co ovlivňuje klima planety Země? Domnívám se že jestli ano, tak jen  nepatrně. Za celou historii lidstva taky docházelo ke střídání teplejších a studenějších period. Přitom do roku 1800 se množství Co2 výrazně neměnilo, a přesto se vyskytovala teplejší a studenější období  jako příklad uvedu Středověkou teplou periodu a po ní následující Malou dobu ledovou. Dřív bylo kolem 250 molekul CO2 v jednom miliónu molekul vzduchu, dnes se nám to zvýšilo na 382 molekul. Vzestup tu dnes je, ale není hlavním viníkem globálního oteplování. (Kutílek 2008)

Obrazek

Obrazek

 

Na grafech si lze dobře všimnout vysokého nárůstu Co2 v daném období, nejvýraznější vzestup nastává po 2. světové válce. Další 2 obrázky ukazují teplotní anomálie z let 1860-2000 a průměrné roční teploty vzhledem k průměru let 1780-1980. Lze si všimnout že teplota od roku 1910 začala celkem prudce stoupat na s polokouli, v Evropě se tento vzestup začal projevovat již dříve kolem roku 1890 a tyto vzestupy  nesedí s nárůstem Co2, kterého bylo na přelomu 19 a 20 století málo. Dále je na grafech patrné, že ochlazení mezi roky 1950 – 1980 opět  není v souvislosti Co2, protože v tomto období byly zaznamenávány vysoké hodnoty oxidu uhličitého, a i přes tento masivní nárůst se na severní polokouli neoteplovalo, ale spíše slabě ochlazovalo. Dokonce se v tomto období objevily názory katastrofického scénáře, že Zemi čeká nová doba ledová. Je to vlastně něco jak dnes ale s tím rozdílem, že jde o oteplení a nabývá to do ještě větších senzací vlivem agresivnějších  médií a celkovým zájmem o klimatologií. Ve sdělovacích prostředcích můžeme slyšet velmi zjednodušený pohled na klima – vypouštění oxidu uhličitého do atmosféry povede ke stále zrychlujícímu a velkému oteplení, zatímco v Palisades (město u New Yorku) trpělivě pracuje již několik let utajená, ale velmi prominentní skupina klimatologů na zdánlivě směšné tezi, podle které povede toto oteplení co nyní probíhá v konečném důsledku k ochlazení.

  Energeticko-klimatický balíček EU tedy podle mě nepovede k vyřešení otázky globálního oteplování. I když se asi lidstvo bude v následujících letech snažit snižovat emise Co2, tak toto snižování nepovede k nějakému výraznějšímu ovlivnění teploty na Zemi. Tím tu však nechci říct, že by se nemělo žít ekologicky a úsporně, ale to už zase spadá do jiné vědní oblasti.

 

Co nás tedy čeká v budoucích letech na starém kontinentě, oteplování či ochlazování?

 

Nebudu se zde zaobírat celou historií klimatu Země, i když by zde byla prospěšná pro pochopení souvislostí, které by mohli nastat v budoucnosti klimatu Země. Právě díky minulosti dnes víme, že klima na Zemi bylo většinou teplejší, než je dnes, a že se několikrát  - vcelku nepravidelně – objevila dlouhá období zalednění tzv. glaciály, a kratší období tzv. interglaciály. Pro bližší popis klimatu v minulosti bych zde odkázal na knihu – Utajené dějiny podnebí, od Uznávaného klimatologa Jiřího Svobody.

     Objevem pravidelného a častého střídání ledových a meziledových dob se současně naskytlo několik zásadních otázek. Jsou to otázky typu – jak dlouho trvá teplé, interglaciální období? Kolik času máme ještě před sebou? Jak rychle přichází doba ledová? Na tyto klíčové otázky je velmi těžké odpovědět, protože celý klimatický systém je dost složitý proces a ovlivňuje ho celá řada faktorů.

   Domnívám se, že zejména pro Evropu má klíčový význam Termohalinní oceánská cirkulace - Golfský proud. Tento ¨teplotní radiátor¨ zajišťuje Evropě mírné klima a jen díky němu jsou evropské zimy relativně mírné, samozřejmě s postupem do vnitrozemí Evropy je jeho vliv slabší. Současné globální oteplování způsobuje tání horských i polární ledovců. Do severního Atlantiku díky tomu přitéká obrovské množství sladké, a tudíž i „lehké“ vody. Což působí destruktivně na celý systém proudů. Vědci se proto obávají, že se v důsledku narušení toku mořských proudů přísun teplé vody k břehům Evropy zastaví. Až do roku 1998 se nezdály změny v pohybu vodních mas významné.

    Výsledky nedávných měření Brydenova týmu ale naznačují, že se situace rychle mění. Oproti roku 1998 se v roce 2004 vracelo k jihu o 50 % více vody Golfského proudu ještě před tím, než dosáhlo obvyklého bodu „severní obrátky“. Také hlubinný studený proud zeslábl o 50 %. Transport vody na atlantickém „dopravním pásu“ slábne a zpomaluje se. Bryden získal údaje o Golfském proudu prostřednictvím automatických sond, zatímco předchozí měření proběhla z lodí plujících napříč Atlantikem. Není jisté, nakolik je pozorovaný rozdíl v síle Golfského proudu skutečný a nakolik odráží odlišné způsoby měření. Přiznává to i sám Bryden. Systém mořských proudů navíc není stálý a vykazuje v průběhu let přirozené výkyvy v rychlosti i intenzitě. Dlouhodobé trendy se dají od krátkodobých výkyvů odlišit jen nesnadno. (Bryden 3/2006)

    Důsledky zastavení Golfského proudu by byly zejména pro Evropu nedozírné. Tyto bleskové klimatické změny se mohou odehrát v průběhu několika desítek let. Je dokázané, že takové změny se už v minulosti odehrály, teď je zůstává otázkou za jakých podmínek nastaly. Lze to přirovnat k tomu, že by se současné klima finských Helsinek podobalo klimatu Prahy, to vše by se odehrálo během nějakých 70ti let, což je zhruba průměrný věk dožití člověka v ČR.

   Na závěr bych chtěl říci, že předpovědi a názory klimatologů se navzájem hodně liší a každý zastává jiné názory. Některé názory  jsou často velmi nepopulární a proto když nějaká menšina vysloví svůj názor je za něj tvrdě odsuzována což si myslím že je velmi špatně. V klimatologii snad více než jinde platí, že většinový názor automaticky neznamená větší pravděpodobnost správné předpovědi.

 

Autor: David Abrahámek